sukulenty

Když jsme v druhý červencový pátek odpoledne vezli do Žirovnice naše sukulenty, panovaly venku tropy už několikátý den a předpověď počasí hlásila že bude ještě hůř! Ostře to kontrastovalo s časy, kdy jsme účast na zdejší výstavě květin plánovali. Když nám přišel dopis od paní Moravové ze zdejšího organizace zahrádkářského svazu, celá republika byla ještě pokryta vysokou sněhovou peřinou a z okapů našeho domu visely metrové ledové krápníky. Čas utekl jako voda, zjara jsme si krátce prohlédli výstavní prostory a nyní už jen plnili daný slib.
Štěstím by se dala vzhledem k panujícím vedrům nazvat volba umístění našich sukulentů v prostorech rekonstruovaného zámeckého špejcharu (špýcharu, chcete-li), kde bylo o poznání chladněji než venku. Příjemně bylo i v zámeckých komnatách, kde už v pátek odpoledne panoval čilý ruch. Celé to lidské hemžení připomínalo mraveniště, v němž pilní žirovničtí zahrádkáři zdobili každičké místečko zdejšího nádherného zámku s trojúhelníkovým nádvořím a nádherným výhledem do širokého okolí. Auta navážela květiny, které pořadatelé pečlivě opatřovali popiskami a vkusně aranžovali do všech sálů i zámeckých komnat, chodeb, a vyzdobili dokoce i věž! Náhodě neponechali ani informační servis pro návštěvníky výstavy. Všude visela spousta barevných plakátů s fotografiemi vystavovaných rostlin, kterým letos vládly lilie, přehledné plánky výstavy a informace o dalších chystaných akcích zdejší činorodé zahrádkářské organizace.
Přestože bylo ukrutné vedro, pracovní tempo pořadatelů bylo ohromující. Nutno podotknout, že podobně jako na jiných místech republiky, i zde tvoří drtivou většinu organizovaných zahrádkářů lidé v důchodovém věku. Kdo pochybuje o pracovním nasazení, organizačních schopnostech, kreativitě a dobrém vkusu lidí staršího věku, ten nechť příští rok přijede do zámku v Žirovnici, kde se přesvědčí o tom, že tito lidé zaslouží nejenom naši úctu, ale také náležitý obdiv!
Ten také neskrývala předsedkyně poslanecké sněmovny paní Miroslava Němcová, která v sobotu ráno celou výstavu zahajovala. Jaká příjemná změna proti těm umakartovým obličejům s nacvičeným úsměvem a rukama sepjatýma v rozkroku (říkáme jim po vzoru Z. Svěráka „Urukvajci“), pózou používanou výhradně pro objektivy fotoaparátů nebo televizní kamery. Paní předsedkyně netěkala od samého začátku pohledem střídavě na hodinky a směrem k svému autu, aby zde už nemusela ztrácet ani minutu času po pořízení zmíněných fotografií. S místními naopak diskutovala zcela neformálně a přátelsky, a po zahájení poctivě prošla v doprovodu místních zahrádkářů celičkou výstavu až po půdu špejcharu, ležícího v blízkosti zámku. S vystavovateli a prodejci si potřásla rukou a při odchodu z jejich expozice poděkovala za návštěvu. Na české politické poměry tedy něco naprosto nevídaného. 
Ještě než byla výstava zahájena, prolezli jsme si zámek až po půdu a věž. Všude jsme nacházeli zajímavá zákoutí, vyzdobená jak jinak než květinami. V kombinaci s všudypřítomnými freskami působily květiny ještě mnohem živěji a výrazněji. Také z oken a okének žirovnického zámku, který je vlastně napůl i hradem, se nám naskytl  nádherný výhled do okolí, takže nebyla nouze o zajímavé fotografie z této bleskové ranní prohlídky. Protože všechny do článku zařadit nelze, objevíte další i s popisky v úplně nové fotogalerii na našich stránkách!
Úplně nejvíce nás překvapila návštěvnost výstavy. Vzhledem k již dlouho panujícím a stále se ještě stupňujícím vedrům mi připadalo úžasné, že lidé do zámku a přilehlého špejcharu proudili po oba dva dny od rána do večera prakticky nepřetržitě. Je vidět, že tradice dělá své, a lidé díky ní dobře vědí, že za nepříliš peněz spatří mnoho krásy a ještě si mohou prohlédnout celý zámek k tomu. A to pořadatelé tvrdili, že návštěvnost byla oproti minulému roku asi poloviční!
Ještě se k pořadatelům jednou vrátím! Kromě toho, že pečlivě připravili a nádherně naaranžovali svoji výstavu, zajistili i pohodové občerstvení v místním bufetu a vytvořili dobrou a přátelskou atmosféru během celé akce. Když jsme začali v pátek odpoledne vynášet po schodech bedny s rostlinami, objevili se zcela nečekaně dva z nich v roli vydatných pomocníků. Sotva jsme jim stihli poděkovat, a už se ptali, zda náhodou nepotřebujeme ještě cokoliv zajistit nebo sehnat a ještě nás přišli upozornit, abychom se stavili na občerstvení, které připravili pro vystavovatele. To jsme sice nestihli, ale vzpomněl jsem si na to druhý den, kdy jsem je potkal znovu. Málem jsem je totiž zapomněl pozdravit, protože dobře padnoucí obleky je změnily k nepoznání. Krátce předtím se rozloučili s předsedkyní sněmovny Němcovou, kterou provázeli výstavou,  a vraceli se ze špejcharu zpět na zámek. Seklo jim to, a tak není divu, že upoutali  pozornost okolo procházejících návštěvnic výstavy, které na jejich adresu utrousily: „No jo, poslanci, jak se nesou!“ Znovu jsem si vzpomněl, jak ti pánové o den dříve ještě v pracovním či sportovním vynášeli bedny s našimi rostlinami do strmých schodů nádherně zrekonstruovaného špejcharu, sloužícího dnes jako muzeum zemědělských prací.
V Žirovnici jsme vystavovali poprvé, a vypadá to, že zřejmě ne naposledy. Přátelská atmosféra i kvalita samotné výstavy v nás zanechaly velice příznivý dojem, a předběžně jsme se při nedělním loučení s paní Moravovou domluvili, že v srpnu příštího roku bychom naše sukulenty vystavili v Žirovnici znovu, ale tentokrát přímo pod širým nebem na krásném nádvoří zdejšího zámku. Sukulentům by to v tom nádherném prostředí určitě slušelo, slunce by dostaly z první ruky a návštěvníci výstavy by je mohli spatřit v plných barvách po celou dobu jejího trvání. V městě proslaveném po celém světě výrobou knoflíků jsme strávili příjemný, přestože takřka  tropický víkend, a odjížděli jsme s dobrým pocitem, že mezi zdejší zahrádkáře se budeme vždycky rádi vracet.
Fotoprohlídku začínáme na nádvoří žirovnického zámku a pokračujeme pohledem z věže na jeden z dvojice rybníků, které svým protáhlým tvarem připomínají spíše řeku! Na třetím snímku vidíte kombinaci lilií a fresek, následovaný kombinací růží a dalších nástěnných maleb v kapli. Společná aranžmá lilií i růží byla k vidění i v zámecných komnatách (obr.č.5) a lilie kralovaly také v zámecké věži (obr.č.6)! Poslední dvě fotografie jsou z naší výstavní expozice sukulentů v prostorách rekonstruovaného špejcharu, ležícího v těsné blízkosti žirovnického zámku. Další fotografie naleznete zanedlouho v samostatné galerii na našich stránkách.