Jdi na obsah Jdi na menu
 


Misky JARDY POSPÍCHALA

14. 3. 2019
dscn1864.jpgJardu Pospíchala znám už pětatřicet let, prakticky od chvíle, kdy jsem poprvé přišel na schůzi jihlavských kaktusářů. On sem z Nové Říše dojíždí měsíc co měsíc s železnou pravidelností ještě o něco déle, často i v počasí na cesty ne zrovna ideálním. Pěstuje především kaktusy, v posledních letech čím dál více také ostatní sukulenty, ale zajímá ho i velice široké spektrum jiných rostlin. Jarda má hluboké znalosti a dobrou paměť. Bez nadsázky bych ho mohl přirovnat k chodící encyklopedii. V posledních letech přidal ke svým dosavadním zájmům ještě malovýrobu keramiky. Zprvu si misky vyráběl na koleně jen pro vlastní potřebu, ale v poslední době už občas nějaké přenechá i ostatním členům spolku, protože skoro každý chce mít ty svoje miláčky taky trochu přikrášlené.
Zprvu jsem jeho výtvorům nevěnoval pozornost. dscn2284.jpgTo byl ještě ve fázi pokusů, a navíc jsme v té době byli keramikou docela slušně vyzásobeni od jiných výrobců, většinou také z řad pěstitelů kaktusů nebo sukulentů. Ale jeho rostliny zasazené v miskách vlastní výroby každopádně prokoukly, o čemž jsem se měl možnost přesvědčit na několika klubových výstavách na dvorku jihlavského Muzea Vysočiny. Musím ještě připomenout, jak kuriózním způsobem se Jarda k výrobě keramiky vlastně dostal. Byl už možná v důchodovém věku, když se přihlásil v místní škole do dětského keramického kroužku. Jak ho znám, z domova měl navíc spoustu věcí nastudovanou. 
Nabízel mi ty misky opakovaně, a já mu říkal, že bych potřeboval nějaké menší, protože většina našich tvarovaných rostlin je prostě do jeho misek příliš malá a byly by v nich strašně utopené. Jednou k nám přijel a přivezl pár kousků na ukázku. Fascinovaně jsem zíral na jejich baňaté tvary i zajímavý povrch. Bylo patrné, jak moc je Jarda během času zdokonalil. Každá z nich přitom byla ryzí originál, na každé jako by byl otisk jeho rukou. Jejich zdánlivě nedokonalé tvary mi připadaly naprosto dokonalé. Jarda prý občas slýchá výtky, že misky postrádají pravidelnost tvarů, na což jsem mu odpověděl, že právě to se mi na nich líbí.dscn8362.jpg Ony zdánlivé nedokonalosti jsou důkazem, že je vyráběl člověk. Z každičkého jejich póru na mne dýchla láska, s jakou byly vytvořeny. S opravdovou láskou ostatně Jarda Pospíchal pěstuje i všechny své rostliny. Když od něj nějaké získám, vím že budou odolné a leccos si nechají líbit, protože v tvrdých podmínkách toho drsného kraje vyrostly nezhýčkané a navyklé na rozmary počasí.
Jeho misky budí dojem, že jsou staré, některé z nich jakoby toho už dost prožily.dscn4300.jpg O to lépe v nich pak vypadají naše sukulentíky. Když jsem do nich poprvé sázel rostliny do naší prodejny v jihlavské ZOO, byl jsem zvědav, jak je přijmou naši zákazníci, z nichž většina jsou naprostí laici a mnozí z nich do obchůdku zabloudí víceméně náhodou. Jejich reakce mne přesto zaskočila. Zatímco u sériově nebo továrně vyráběné keramiky se dožadují podmisek, u těch Jardových se na ně snad nezeptal jediný. Mnohé ze zákazníků jsem přistihl, že si vybírají sukulentní stromeček nebo keřík ne podle jeho tvaru, nýbrž podle misky, v níž je zasazen. Kromě částečně tvarovaných sukulentů do misek Jardy Pospíchala poslední dobou sázíme i pestrobarevné sukulentní zahrádky, to když jsou na jednotlivce příliš velké. Mnohokrát jsme znovu byli svědky, že si zákazníci prohlížejí především misky, a teprve potom barvy sukulentíků v nich zasazených. Nerozhodní pak často berou dvě i více zahrádek, protože prostě najednou nevědí kterou dříve.
Hodně zákazníků by chtělo koupit misky samotné, ale my je neprodáváme. Nikdy jich není tolik, aby vydržely celou letní sezónu, takže je vždyckydscn4312.jpg stihneme osázet. A za tím účelem jsme je přece pořizovali. Přiznám se, že některé z nich se mi nechce prodávat ani s rostlinami, ale nakonec většinou vyměknu a naložím je do beden, když se vydáváme večer doplnit do prodejny zboží. První várky jsme vysázeli komplet, ale teď už si občas nějakou dávám stranou. Vždyť co kdyby to Jardu jednoho dne přestalo bavit?
Loni jsem ho ukecal, aby mi udělal několik kousků vyloženě miniaturních misek pro ty mé pokusy s pidirostlinami. Zdůraznil jsem maximální rozměry a on souhlasil. Když je přivezl, žasnul jsem nad tou nádherou. Hned jsem do několika z nich zasadil svoje nejmilejší druhy kytek v mládežnickém či dorosteneckém věku a zaradoval se nad výsledkem jako v době svých sukulentářských začátků. Z pěstování samotného se časem stane rutina a chvílemi i stereotyp, zvláště když sázím sto nebo více stejných rostlin do naprosto identických nádob. Hraní se sukulentíky, jejich tvary a barvičkami je v takových chvílích jedinou šancí, jak stereotypu uniknout alespoň na chviličku. Jardovy misky mi dscn2075.jpgúnikovou cestu nabízejí kdykoliv se s nimi u nás objeví. A ani do nich zrovna nemusím nic nasázet. 
Mám je čím dál raději. Pokaždé se těším na novou várku, a v každé z nich mi ty kouzelné nádobky připadají zase o něco preciznější. Přehrabuju se v nich potom a ony o sebe vždycky tak zvláštně cinkají. Jako bych ten zvláštní zvuk už někde slyšel. Staré dobré cihly, poctivě vypálené. To je přesně ono, uvědomuji si. Uklidňuje mne když vím, že dole pod skleníkem máme Jardových misek alespoň malou zásobu. Že je kam sáhnout a udělat si sukulentářskou  radost, kdykoliv mne napadne. Vždyť právě kvůli ní ty kytky z dalekých krajin přece pěstujeme především. A buclaté misky z Nové Říše mi tuto starou pravdu pokaždé připomínají.
Na  fotografiích jsou naše rostliny zasazené v miskách Jardy Pospíchala. 1. Sedum hernandezii, 2. Peperomia dolabriformis, 3. Plectranthus ernstii, 4. Crassula 'Dorothy', 5. Aloinopsis schooneesii, 6. Trichodiadema densum
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Krása!

(Veronika, 20. 4. 2019 19:59)

Asi si taky seženu nějaký kurz keramiky. :)
Co jsem začala pěstovat sukulenty, zjistila jsem, že je strašný nedostatek malých květináčů. Mám pocit, že se člověk neobejde bez vrtačky na keramiku a spousty kreativity, aby udělal květináček z nějaké pidi mističky... Druhá možnost je vytahnout několik tisíc a objednat si nějaké z ciziny.