Jdi na obsah Jdi na menu
 


KRISTÁTA do KAPSY

29. 10. 2018

dscn8908.jpgMiniaturizovat lze v říši sukulentů v podstatě cokoliv. Stačí rostlinu nějakou dobu pěstovat v menší, nebo alespoň mělké nádobě. Když ji navíc zasadíme do chudého písčitého substrátu, dopřejeme jí dostatek slunečních paprsků a nepřeháníme to s vodou, výsledky se brzy dostaví samy. Sukulentní miniaturky působí mile a nezaberou mnoho místa, s jehož nedostatkem většina pěstitelů permanentně bojuje, nebo se na to alespoň neustále vymlouvá. Pokud sukulentní miniaturky jednoho dne přesadíme do větší nádoby, jakoby jsme jim dali svobodu. Rostou jako divé, brzy všechno doženou a zanedlouho jsou k nerozeznání od svých vrstevníků, pěstovaných celou tu dobu v normálních podmínkách. Je to úplně stejné jako u klasických bonsají. Žádné týrání rostlin, jen dočasný stav, který lze kdykoliv změnit. dscn8909.jpg
Sukulentní miniaturky v naší sbírce vznikají z různých důvodů. Nejčastěji je to okamžitý nápad. Vytáhneme čerstvě zakořeněný řízek nějaké rostliny z množárny a namísto do klasického plastového květináčku jej rovnou zasadíme do malé keramické misky nebo prohlubně v kamínku. Původním záměrem je vždy dočasný pobyt, ne ovšem v duchu sovětských armádních tradic. Rok, možná dva, pak se uvidí. Časem zjistíme, že kytce se v miniaturní misce docela daří a nejeví žádné známky strádání. Když pak nastane ta správná chvíle k přesazení, není mnohdy zrovna nálada ani čas vybírat větší misku. A tak jen očistíme její kořeny, případně je zkrátíme, z rostliny odstraníme vše suché, sem tam něco pokrátíme a šup s ní zase zpátky do misky původní. A tak to jde třeba několik let, během nichž si uvědomíme, že vlastně ani nepotřebujeme aby ta kytka nějak zvlášť narostla, protože podzim co podzim si stejně klademe otázku, zda se i tentokrát na zimoviště se vším tím rostlinstvem nakonec vejdeme. Že prostě už tolik neprahneme po viditelných přírůstcích, jako tomu bylo v době našich sukulentářských začátků. Co pak s přerostlými sukulenty? Zmladit, nebo radikálně seřezat jejich korunu, pokud se jedná o sukulentní stromečky.  U kristát to platí to dvojnásob, protože neexistuje nic nestabilnějšího, než přerostlé kristáty. Vlastní vahou se často naklánějí, protože přirůstají živelně a nesymetricky. Jsou to neřízené střely, kterým prostě neporučíme. Můžeme se je snažit krotit, ale stejně nezkrotíme.
dscn8886.jpgJednu takovou kristátní miniaturku pěstujeme už několik let. Je zasazena v malé misce z žacléřské dílny Lothara Bönische, a spokojeně roste zhruba v jedné polévkové lžíci chudého substrátu, který jí rok co rok vyměníme za čerstvý. Aeonium 'Sunburst' v kristátní podobě je rostlina barevná, kompaktní, leč růstová odchylka v jejím případě není ustálená. Znamená to, že se občas navrací k normálnímu růstu a vytváří pravidelné listové růžice s jediným růstovým středem. Ty je nejprve mezi jednotlivými hřebínky sotva vidět, ale po nějakém čase koruně kristátního stromečku začnou dominovat. U větších kristát se to ještě nějak ztratí, ale pokud chceme udržet jakousi čistotu u té miniaturky, musíme občas ty „normální“ růžice odstranit. Malými nůžkami je opatrně vystříháme, aniž bychom napáchali na vzhledu kristáty velké škody a zanechali v hustém listoví do očí bijící díry. Když potom ty normální růžice zakořeníme, zanedlouho zaplní květináčky 5,5 cm, ačkoliv když jsme ea tam o dva měsíce dříve sázeli, měly sotva několik milimetrů. Většina z nich už si normální růst udrží, ale část se později znovu promění v kristáty. Tak to prostě s neustálenými růstovými formami chodí.dscn1282.jpg
Přes léto prožívá Aeonium 'Sunburst' výrazný růstový útlum, ať už jsou to rostliny normální, nebo kristátní. Naučili jsme se je v posledních letech stěhovat na spodní parapet a zpátky do té sluneční palby je vracíme až na konci prázdnin. Ony samozřejmě přežijí i ta letní pekla, ale za cenu ztráty výrazného zbarvení. Často vypadají jakoby bylo po nich, to když se jednotlivé růžice a kristátní hřebeny zatáhnou a ukryjí v suchých starých listech. Nejkrásnější naopak bývají na sklonku české zimy, kterou prožívají v chladu vytápěného skleníku (5-12°C) při sporadické zálivce. Škoda že tou dobou bývá jen málokdy dobré světlo k pořízení fotografií a začínají naplno jarní práce. Ale nemůžeme chtít všechno, a tak čtenáři musejí vzít zavděk snímky ze září a října roku 2017. Kromě trojího pohledu na zmíněnou miniaturní kristátu Aeonium 'Sunburst' i s několika normálními růžicemi uprostřed, mohou na zbylé fotografii vidět také jednu z normálních růžic, oddělenou z její koruny zjara toho roku!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář