PŘÍPRAVKA
Když se řekne přípravka, představím si špunty předškolního věku, jimž i ty nejmenší fotbalové trenýrky sahají až do půli lýtek. V sukulentářském pojetí tak říkám mladým rostlinám, připraveným na startu k dalšímu pěstování, případně i tvarování. Při mé „trichodiaedemové“ úchylce není divu, že lavička je u nás stále plná, mám-li setrvat ještě chvíli ve fotbalové terminologii.
Mezi pěstiteli sukulentů panuje množství pověr, často i vytrvale opisovaných v literatuře, nebo prezentovaných na internetu. Jednou z nich je i ta, že řízkovanci trichodiadem nevytvářejí tak silné kořeny jako semenáče. U mnoha rostlin s tlustými kmeny (např. Bombax ellipticum, Adenim obesum ad.) toto bezesporu platí, ale co se týče ztloustlých kořenů, je úplně jedno zda se jedná o rostliny z vegetativního či generativního množení. Mnohem více záleží na podmínkách, za jakých jsou rostlinky pěstovány, a do jaké míry se díky nim jsou nuceny tvorbou ztloustlých kořenů připravovat na svůj předpokládaný boj se suchem.
Chováním v kultuře se rostliny snaží napodobit své přírodní zvyklosti. Jsou-li pěstovány v rychle vysychajícím substrátu s minimem živin, brání se tvorbou silnějších kořenů. Pokud stejným rostlinám dopřejeme substrát výživnější, který zároveň zůstává po zálivce déle vlhký, rostliny svoji přebytečnou energii mnohem více investují do růstu nadzemních částí. To platí do určité míry také o rostlinách pravidelně přihnojovaných, které necítí potřebu čelit jakémukoliv nedostatku!
Rostlinám pěstovaným v menších nádobách po nějakém čase začnou narůstat menší listy. Téhož efektu pěstitel dosáhne také občasným krácením větví. Rostliny mají tudíž menší zásoby vody a živin v listech, což kompenzují zvětšováním zásobních prostor, kterými jsou v případě některých druhů rodu Trichodiadema tlusté kořeny. Má to svou logiku, a milovníci bizarních tvarů mají zase o důvod více k radosti!
Mladé rostlinky Trichodiadema densum na snímcích jsou dočasně zasazeny v keramických květináčcích 2,5x2,5centimetru, a předtím byly pěstovány vždy po několika najednou ve společných květináčích, naplněných substrátem s velkým podílem říčního písku (60% i více) bez přísunu umělých živin! Pokud budou chtít jejich budoucí majitelé po nějakém čase dosáhnout tvarů a tloušťky rostliny, stojící na druhé fotografii v pozadí, schovají po přesazení ztloustlé kořeny mladých řízkovanců ještě na nějaký čas zpátky pod zem.
Jak už jsme psali v pěstitelských článcích, týkajících se T. densum (např.28.3.2009), trpělivost při povysazování kořenů nad povrch substrátu se v jejich případě docela vyplácí! My naši přípravku ještě nějaký čas ponecháme jak je, a jakmile začnou rostlinky kvést, určitě se nějaká jejich fotografie objeví na našich stránkách. To už se bude nezadržitelně blížit jaro, a nám zelinářům bude zase hej!
