sukulenty

„A ze všeho nejhorší jsou trpaslíci,“ pravil děd Vševěd ve známé pohádce, ale u sukulentů to ani zdaleka vždy neplatí. Zcela určitě pak v případě  miniaturních růžic Echeveria minima z mexického státu Hidalgo. Vzpomněl jsem si na památná slova děda Vševěda, když jsem uprostřed letošní nesnesitelně dlouhé zimy zmlazoval naše sukulenty, a přemýšlel jak naložím se zakořeněnými odnožemi této miniatury  z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae).
Některé z nich už dosáhly dospělosti, soudě alespoň podle údajů v literatuře, která uvádí rozmezí velikosti dospělých listových růžic mezi 20 a 40 milimetry. Měřítko dospělosti je tedy v jejich případě snadné, protože spodní údaj přesně odpovídá průměru naší korunové mince. Příroda je velká kouzelnice, když do tohoto malého prostoru dokáže vměstnat více než třicet modrozelených lístků s barevnou ozdobou na špičkách. Literatura ani tentokrát nelže, což si můžete snadno ověřit  na fotografii.
Nakonec jsem se rozhodl, že rostlinky nasázím všechny pohromadě do jediné misky tak, aby jim zůstal ještě dostatečný prostor pro důstojný život alespoň na rok dopředu. Poté by měly kvést, ale ještě předtím vytvořit množství svých vlastních bočních odnoží, které také nějaký prostor zaberou. Celé to „malé Mexiko“ na fotografii měří na délku i šířku rovných devět centimetrů!
„On trpaslík je dobrý plavec!“ upozorňoval také děd Vševěd, ale u nás se mexičtí trpaslíci s přebytkem vody nikdy potýkat nebudou. Od konce května budou muset spoléhat především na příděly vody z oblohy, a jen čas od času jim přilepšíme i trochou z naší konvičky. O tom, jak se jim bude v novém domově dařit, vás budeme zase někdy  informovat.