sukulenty.estranky.cz

Kaktusy jsou vlastně také sukulenty, a proto bývají pravidelnou součástí naší podzimní „zelinářské“ výstavy v jihlavském muzeu. Půjčuje nám je tradičně náš kamarád Vašek Navrátil, o jehož kaktusové sbírce jste se měli možnost dočíst v rubrice „Sbírky našich přátel“. Kaktusy přivezl Vašek jako tradičně nádherné, a mezi nimi jeden, který hned od počátku budil pozornost většiny návštěvníků, a především pak těch nejmenších.
Ten kaktus se jmenuje Homalocephala texensis, a protože pichlavé příbuzenstvo našich sukulentů už nějaký čas nepěstuji, ani jsem netušil, že i tato nádherná rostlina z jihu USA a Mexika neušla přejmenovávací a slučovací vlně posledních desetiletí. Tudíž bych měl uvést také současný (snad ještě!) oficiální název Echinocactus texensis. Právě z tohoto rodu byla rostlina kdysi dávno vyčleněna kvůli jedné výrazné odlišnosti, a následně pro ni byl ustanoven samostatný rod Homalocephala. A právě ona odlišnost, nebo spíše ozdoba, se stala předmětem neskrývaného nadšení mnoha návštěvníků naší výstavy.
Temeno staré rostliny Homalocephala texensis totiž zdobila dvojice plodů, připomínajících svým vzhledem asi ze všeho nejvíce hlavy mladých muchomůrek červených. Aby toho nebylo dost, z vrcholků oněch pestrobarevných semeníků trčely ještě ozdoby velice se podobající těm na klobouku slavného střelce Antonína Špelce!
Podobný pohled se asi častěji naskytne jen zkušenějším kaktusářům, protože rostlina z obrázku prý  ve sbírkách obvykle kvete až po patnácti či více letech jejího pěstování! Z krásného kaktusu se prostřednictvím zajímavých plodů stal na nějaký čas kaktus veselý, schopný rozzářit nejedny dětské oči. My zelináři a předělaní kaktusáři musíme zase chtě nechtě přiznat, že i kaktusy mají přece jenom něco do sebe!