sukulenty

Trsovitě rostoucí africká Crassula orbicularis ssp. rosularis (Pěstitelská praxe 11.1.08) tlustici příliš nepřipomíná, a dokonce ani sukulentní rostlinu tak, jak si ji většina z nás představuje. Protože její listy jsou sukulentní jen zcela nepatrně a tlustými kořeny v podzemí nebo silným stonkem nad zemí také nedisponuje, působí uprostřed naší zimy často trochu povadle. Když jí čas od času s citem a po troškách vodu dodáme, vždycky výrazně ožije. Právě uprostřed naší zimy rostlina pravidelně kvete, což pro ni znamená další výdej sil navíc. Proto pro ni mám přesně stanovené dávkování vody - zalévat pokaždé, když vypadá na chcípnutí! Reakce bývá bleskurychlá.
Rostlina u nás ale rozhodně nestrádá! Jen se tak tváří, a myslím že doma na jihu Afriky tomu nebude jinak. Vždycky se ale za tu skromnou péči odvděčí nádhernými droboučkými kvítky, které uspořádány v polokulovitých květenstvích zdálky připomínají bílé korálky. Svým zbarvením i vzhledem dokonale  korespondují s děním venku za okny a připadají mi jako krásné zimní ozdoby. Jako spousta dalších podobně vyhlížejících zimních květenství drobnějších druhů tlustic jsou i tato velice trvanlivá, takže při občasné udržovací zálivce přežijí na vrcholcích květních stvolů i ty sněhové peřiny, ležící venku všude kam se jen podíváme.