sukulenty

Cykasy sice nepatří mezi klasické sukulenty, stejně jako třeba kaudexy a pachykaulní rostliny, ale podobně jako ony se dovedou bez větších potíží vyrovnat i s dlouho trvajícím suchem. K tomu mají uzpůsobeny svoje tuhé listy, ztloustlé kmeny (stonky) a částečně i kořeny. Není tedy divu, že rostliny čeledi cykasovitých (Cycadaceae) a zamiovitých (Zamiaceae) také zahrnuli do své encyklopedie sukulentů její autoři Libor Kunte a Zdeněk Ježek.
Cykasy jsou rostlinnými relikty pravěku. Rostly na této planetě už v době, kdy se jejími pláněmi proháněli dinosauři. Svojí nevšedností uchvátí na první pohled snad každého milovníka exotických rostlin, zvláště když se jedná o letité exempláře, z nichž mnoho roste i v našich botanických zahradách. Ty méně znalé zase cykasy překvapí hned při prvním dotyku, protože tvrdost jejich listů připomíná spíše výrobky z plastu, a podobně je tomu i s mnohdy obrovskými šišticemi, zdobícími jejich růstové středy.Tajuplná zákoutí světa cykasů a zamií se už nějaký čas pokouší široké veřejnosti na svém webu www.cykasy.cz poodhalit Jan Vytopil. Je tomu už pár let, co nás navštívil v Pávově na svém putováním po sklenících České republiky, jehož účelem bylo zmapovat stav cykasů, pěstovaných v naší vlasti. V Pávově jej mnoho objevitelské radosti nepotkalo, ale jinde měl určitě více štěstí. Možná právě tato někdejší výzkumná cesta položila základ k založení webu, který má dnes vskutku exkluzivní úroveň, a může se stát studnicí vědomostí jak pro praktické pěstitele, tak i fundované botaniky. Pan Vytopil získal ke spolupráci řadu „cykasových“ odborníků z ČR i celého světa, a také spoustu zcela unikátních fotografií a informací, o nichž se ještě před nedávnem milovníkům těchto nádherných rostlin mohlo jenom zdát! Občas tam zabloudím, abych se toulal mezi rostlinami s hlubokou historií a obdivoval jejich tisíciletími nepomíjející krásu. Informací je tam opravdu hodně, a pro pěstitele cykasů či zamií to je opravdový ráj! 
Dokonalou orientaci v říši rostlinného pravěku umožňuje přehledný atlas cykasů s bohatým fotografickým doprovodem. Myslím že takřka každý milovník exotických rostlin je zde mile překvapen jejich druhovou pestrostí. Jedna z rubrik zase pojednává o cykasech v České republice, a může se stát vítanou inspirací k návštěvě některé z botanických zahrad, kde může potencionální zájemce spatřit tyto posly z pravěku, aniž by se za nimi musel trmácet tisíce kilometrů daleko. Články o cykasech vietnamských, thajských, kubánských či mexických střídají scany starších článků, které jsem kdysi četl třeba v časopise Živa. A také informace o fosiliích cykasů, nebo třeba vzácných cykasech, rostoucích v botanicky málo probádané Ghaně!
Důležitá je rubrika pěstitelská, která možná naláká nové zájemce o pěstování těchto podivuhodných (a obdivuhodných zároveň) rostlin, ale především velmi pomůže všem, kteří si třeba již zakoupili v květinářství či supermarketu svůj první Cycas revoluta nebo Zamia furfuracea. Rady ohledně samotného pěstování jsou doplněny informacemi o substrátech, které používají při pěstování cykasů jejich renomovaní pěstitelé, ale také o výsevech cykasových semen. Dokonce se zde dočteme o pokusech množit cykasy zakořeňováním listů, což byla alespoň pro mne informace naprosto překvapivá a nesmírně zajímavá. 
Při brouzdání webem plným exoticky vyhlížejících rostlin na vás dýchá atmosféra dalekých krajin, kam se poštěstí zabloudit doopravdy jen málokomu. A narazíte zde také třeba na sto let starou fotografii cykasů z archivu japonského parlamentu i spoustu dalších zajímavostí. Tenhle web je vůbec plný tajemných zákloutí a příjemného pokoukání. Nemusíte přitom pěstovat ani jediný cykas, aby vás zaujal a strávili jste na něm mnoho velice příjemných chvil. Sám se po něm potuluji rád, a pokaždé objevím nějaké nové zákoutíčko, v němž jsem ještě nikdy nebyl. Nebo možná byl, ale rád jsem do něj znovu nahlédl. WWW.CYKASY.CZ je moc dobrá adresa. Zvláště když si chcete na chvilku oddychnout od dnešního uspěchaného života, je taková cesta do pravěku velice příjemná a osvěžující!
Ilustrační snímky byly pořízeny ve Funchalu při návštěvách dvou největších botanických zahrad hlavního města ostrova Madeira.