sukulenty

Protože sám už 15 let vydávám knihy a zhruba o deset déle pěstuji sukulenty, hodnotívám v této rubrice knihy nejenom podle jejich obsahu a přínosu pro pěstitele, ale také po stránce redakčního a řemeslného zpracování publikace. U této knihy je obzvláště vhodné oddělit hodnocení autorů od práce nakladatelské.
Začnu tedy konstatováním, že tato kniha je zatím tím nejlepším, co u nás až dosud o sukulentech vyšlo. Je přehledně uspořádaná a docela běžné sukulenty jsou v ní velice šikovně promíchány s rostlinami raritními, nebo dokonce dosud takřka neznámými. Obsahově kvalitní a věcný text doplňují hezké, výstižné a až na výjimky také kvalitní fotografie. Cenné jsou především ty z přírody (oba autoři jsou zároveň zdatnými botanickými cetovateli), protože na nich může pěstitel sukulentů  najít nározný příklad, jak by mohly vypadat i rostliny v jeho sbírce, pokud jim poskytne maximum z jejich požadavků. Kvalitu fotografií navíc ještě zvýraznil vhodně zvolený papír a vkusná grafická úprava celé knihy.
Díky omezenému prostoru pro jednotlivé druhy rostlin není divu, že jejich popis je omezený pouze na nejdůležitější údaje. Postihnout na malém prostoru to podstatné, a napsat to zároveň čtivou formou je kumšt, který ne každý zvládne. Vzhledem k tomu, že oba autoři patří k nejčtivěji píšícím mezi našimi botaniky, lépe to snad ani dopadnout nemohlo. Navíc jsou oba  zároveň zdatnými praktickými pěstiteli s množstvím zkušeností a mají za sebou spoustu botanických výprav do přírodních nalezišť rostlin, o nichž je v knize řeč. Při použití tradiční školní klasifikace bych autorům dal jedničku s malým mínusem! Ten půlstupeň dolů za to, že z mně neznámých důvodů zařadili do přehledu rostlin také kaktusy, kterým byla ve stejné edici věnována celá kniha. I když mezi sukulenty také patří, zbytečně zde zabraly místo dalším druhům jiných sukulentů, bromélií nebo dalších epifytů.Záleží ovšem v jak silné pozici se autoři nacházeli ve vztahu k nakladateli a zda vůbec mohli mluvit do obsahu knihy.
Vydavatelé a zodpovědní redaktoři by ode mne dostali čistokrevnou čtyřku. Jeden stupeň dolů automaticky za nejblbější název sukulentářské knihy, jaký jsem kdy slyšel. Stačí si jej pomalu a nahlas přečíst a je vám jasná jeho nesmyslnost. Přitom vlastním ze stejné edice více titulů, které se jmenují naprosto normálně, jako např. „Encyklopedie motýlů“, „Encyklopedie teraristiky“ atp. „Encyklopedie sukulenty“ je prostě nesmysl.
Druhý stupeň dolů za omyly a záměny v knize, za něž autoři s největší pravděpodobností nemohou.Už také v kaktusářském tisku byla mnohdy citována záměna (není jediná) Sedum multiceps za Crassula rupestris nebo nějaký její kultivar. Když příprava knihy finišovala, žádal mne Z.Ježek o fotografii S.multiceps, kterou jim podle jeho slov ztratili v redakci. Nemohl jsem mu vyhovět, protože v té době jsem žádnou fotografii neměl a dotyčnou rostlinu jsem zrovna ani nepěstoval. Ale díky jeho mailu tuším, že jsou v tom autoři nevinně. Vydavatel měl autory požádat, aby v tomto případě zařadili do knihy třeba i jinou rostlinu a dodali k ní odpovídající fotografii a komentář. Jak znám z praxe nakladatelů, kteří se sami pěstováním nezabývají, oni si prostě neuvědomují, jak se celá věc bude nakonec probírat mezi sukulentářskou veřejností. A také by je čekala práce navíc, protože by byli nuceni překopat již hotovou nebo rozpracovanou sazbu! Rozhodně by to bylo lepší řešení!
Třetí stupeň dolů za uťatý rejstřík, kde chybí kromě jediné rostliny vše co začíná na písmeno „Z“. Grafik chtěl mít prostě nádherně zarovnanou stránku,což se mu sice podařilo, ale ochudil tím čtenáře o možnost hledání některých druhů rostlin. Protože rostliny nejsou v knize řazeny abecedně, ale podle příslušnosti k jednotlivým čeledím (a teprve tam abecedně), je to docela velký průšvih. Pěstitel tak existenci rostlin v knize objeví až ve chvíli, kdy se jejím obsahem prolistuje až na samý konec. Ale třeba si vydavatel myslel, že to bude čtenář brát jako bonusové překvapení, když v knize najde více než podle obsahu očekával!
Co se naopak velice zdařilo je obálka. Nejenom výběrem fotografie a sladěním barvy květu se zbytkem obálky, ale také použitým matným laminem. Kniha je příjemně hladká a potěší vás už na „první dotek“. Knížka váží bez šesti gramů rovný jeden kilogram (alespoň podle údajů knihkupců). Používám ji poměrně často, takže jsem s ní v ruce nazdvíhal už možná pár metráků! A nutno dodat, že díky vhodně zvolenému potahu desek stále vypadá jako nová. V knihovně by ji měl mít každý, kdo to myslí s pěstováním sukulentů vážně. Díky nizozemským majitelům, kteří knihu zcela nepochybně vydali zároveň také v jiných jazycích, je její cena vzhledem ke kvalitě nízká. Z vlastní zkušenosti vím, že žádné ryze české nakladatelství, vydávající knihy pouze v rodném jazyce, by ji za podobnou cenu ve stejné kvalitě a provedení vydat bez finanční ztráty nikdy nemohlo. Každopádně je tato kniha chytrým pomocníkem pro všechny milovníky sukulentů i skvělým společníkem na dlouhé zimní večery, kdy jejich miláčkové prožívají svůj vegetační klid. Jen si musím odmyslet ten zatraceně blbý název.