sukulenty.estranky.cz

Haworthia limifolia ve své přirozeně zelené podobě je rostlinou notoricky známou a pěstovanou odedávna nejenom v sukulentářských sbírkách, ale také za okny běžných domácností. Spousta lidí ji považuje za aloe, což jim vzhledem k podobnosti a příbuzenskému vztahu vůbec nelze mít za zlé. Je to rostlina s nádherným plastickým vzorem na listech, které jsou na omak tvrdé jako beton. V přírodě (i ve sbírkách) lze nalézt množství nejrůznějších typů Haworthia limifolia, z nichž ty nejvýraznější si vysloužily i statut poddruhů. Jedním z nich je také Haworthia limifolia var. gigantea, jejíž plastický vzor na listech je posílen ještě o více či méně výrazný barevný kontrast. Někdy jsou na povrchu listů tohoto poddruhu namísto klasických „vlnek“ k vidění i droboučké bílé bradavičky, tak jak je známe ještě v mnohem výraznější podobě například u příbuzné Haworthia maxima (alias H. pumila). O pěstování tradiční Haworthia limifolia jsme v pěstitelské rubrice našeho webu psaji již 2.11. 2008, a do puntíku platné je i pro nádhernou rostlinu, o níž budou pojednávat následující řádky. V posledních letech se totiž na trhu objevila rostlina, která vypadá jako hodně vylepšená Haworthia limifolia. Prodává se jako H. limifolia var. striata, ale také pod nejrůznějšími komerčními jmény coby její kultivar (např. 'Yolanda', 'Spider White'). Je to robustnější typ známé haworthie, jejíž plastický vzor je navíc zvýrazněn bílým zbarvením příčného pruhování na listech. Rostliny jsou to často opravdu robustní. Ta naše je zasazena do plastové misky o průměru 12cm, přičemž konce listů sahají až k jejím okrajům, a to je rostlina stále ještě soliterní. O té nádherné kytce se samozřejmě na sukulentářských webech vedou četné diskuse, protože spoustu lidí zajímá její skutečný původ. Zastánce botanické „čistoty“ by mohlo uklidnit, že jednou z variant je i ta, že rostlinu popsal (prý podle jediného exempláře) někdy na počátku osmdesátých let minulého století slavný botanik, pěstitel a pilný publicista John Pilbeam, autor mnoha sukulentářských knih a monografií.I v mezinárodně uznávaném seznamu platných botanických jmen (IPNI) se rostlina jménem Havorthia limifolia var. striata nachází. Typovou lokalitu tohoto poddruhu je na jihu Afriky třeba hledat severovýchodně od místa s podivným názvem Hluhluwe. Ostatním amatérským pěstitelům, kterým na srdci tolik neleží původ přírodní či zahradnický, je to ale srdečně jedno a mohou se namísto botanicky čistého původu radovat především z čisté krásy té rostliny, množené prý zatím výhradně v meristémové kultuře. Haworthia limifilia var. striata (resp. 'Yolanda') vypadá jako z umělé hmoty. Přestože nehýří pestrými barvami, i v opravdu velkém sukulentářském skleníku jsme si jí všimli okamžitě, a to všude vůkol kvetla adenia a celkově to tam hýřilo barvami a zvláštními tvary. Lze předpokládat, že nenápadné a pramálo dekorativní květy této rostliny se nebudou v ničem lišit od ostatních zástupců roru Haworthia. Květy ale rozhodně nejsou tím důvodem, proč se haworthie pěstují a získávají si stále větší oblibu u pěstitelů po celém světě. Máme zatím jen jednu rostlinu, ale brzy si k ní docela určitě pořídíme další. Protože bočními odnožemi zrovna nehýří, dost možná že se pokusíme o její vegetativní množení z listů, které je sice zdlouhavější, ale nakonec u většiny druhů docela spolehlivé. Možná že na ni také narazíte v některém supermarketu se zahradnickým zaměřením nebo i v květinářstvích. Pokud bude ještě vypadat svěže a čerstvě, určitě vám okamžitě padne do oka. Jakmile si ji pořídíte, každopádně ji co nejdříve zbavte kokosového substrátu, zcela nevhodného pro dlouhodobější klasické zalévání, jak jsme na něj za okny našich interiérů nebo ve sklenících a zimních zahradách zvyklí. Kytce tím možná zachráníte život, a na kterémkoliv okenním parapetu vašeho obydlí se pak stane nepřehlédnutelnou ozdobou.