Jdi na obsah Jdi na menu
 


TILLANDSIA ANDREANA (Zpráva o krátkém pozvednutí pěstitelského sebevědomí)

15. 6. 2008

ObrazekUž po mnoho let  jsou mými oblíbenými rostlinami cibulkovité tilandsie s trávovitými listy. Z běžnějších a velice odolných druhů proto pěstujeme Tillandsia fuchsii nebo T. filifolia, které nejenže hezky rostou, ale také ochotně kvetou. Před dvěma lety jsem si pořídil rostliny, po nichž jsem bažil už hodně dlouho a silně. Jenomže Tillandsia andreana se v nabídkách pěstitelů příliš často neobjevuje, takže když se mi ta šance naskytla, nezaváhal jsem ani na okamžik. Když jsem rostliny přivezl domů, přemýšlel jsem o jejich umístění a pěstování, protože mým snem bylo spatřit jednou tuto kolumbijskou nádheru v květu.
Přestože k některým radám, uváděným v sukulentářské literatuře, bývám často hodně skeptický, tentokrát jsem ve snaze udržet ty nádherné kytky co možná nejdéle živé uvěřil odborníkovi a jednal dle jeho rad a varování. Knihy a články Zdeňka  Ježka se čtou jako botanické detektivky, a když se navíc jeho dílo povede i po technické a grafické stránce, vznikne  tak skvělá  kniha jako ta, jejíž obsah mi byl vodítkem v počátečních dnech pěstování Tillandsia andreana. ObrazekTato drobná bromélie z nadmořských výšek 1500-1700 metrů je zřejmě i Zdeňkovou favoritkou, protože jí ve své výtečné  knize „Rostliny pro vzdušné zahrady“ věnuje takřka celé dvě strany.
Tyto nádherné rostliny tvoří hustou, kompaktní růžici, jejíž spodní část  bývá v přírodě přisedlá v substrátu, shromážděném v prohlubních stromů. Imitaci této situace jsem tedy provedl vydlabáním mělkých prohlubní do kůry z korkového dubu, na níž nejčastěji pěstujeme i ostatní druhy tilandsií. Ostatní trávovité listy rostou vzpřímeně a nebývají nikdy prohnuté, jak tomu bývá u většiny ostatních druhů s podobným růstem. Barva růžice je stále svěže zelená a  pokud má rostlina více světla, pak její zbarvení získává jemně narůžovělý nádech.Obrazek Listy našich rostlin dosahují délky 7cm a průměr takřka kulovité růžice je asi deset centimetrů. Když do listů zasvítí ranní slunce, připomínají rostliny zlaté koule. To je zároveň jediné přímé slunce, kterého se jim za celý den dostane, protože poté až do večera už rostou ve stínu. Jsou zavěšeny dost blízko stropu zimní zahrady, který není prosklený. Protože v této prosklené verandě jsou okna otevřena od rána do večera, a nyní už i přes noc, proudění vzduchu je až na výjimky neustálé. Po většinu času je kůra s rostlinami v pohybu. Přestože teploty v zimní zahradě často uprostřed léta vystoupají i ke čtyřiceti stupňům, pohyb vzduchu jim neumožní přehřátí. V zimě zde klesají teploty k 15°C, ale u stropu bývá tepleji. V tomto období zavěšujeme tilandsie níže, aby dostávaly maximum možného světla. Jakmile se objeví teplé, slunečné dny, větráme nárazově  a krátce třeba  i v lednu. Zároveň sem v těchto dnech proudí chladnější vzduch z chodby domu, která není vytápěná.
Až na výjimky rosím trávovité tilandsie každý den, v horkých dnech jim dávám vodu v mírných dávkách ráno i večer. ObrazekSnažím se na ně nezapomínat příliš často, i když by snesly absenci vody spolehlivě i několik dnů. Kvůli častým silným větrům tilandsie neletníme, protože v zimní zahradě mívají takřka totožné podmínky jako v korunách jabloní, ale navíc jsou chráněny před pádem mnohdy těžkých plodů a následnou zvědavostí buldočka Benďurky.
Letos se nám dostalo odměny v podobě prvního květu Tillandsia andreana. Abychom se na tu výjimečně slavnostní chvíli mohli náležitě připravit, rostlina se zárodkem květenství nám dala včas najevo, že se něco velkého chystá. Její nejmladší listy se uprostřed zamračených dnů zbarvily do nádherného růžového odstínu, jakoby do nich svítilo slunce. Musel jsem rozhrnout  hustou spleť tenoučkých růžových lístků, abych spatřil sytě červený bod. Nastalo čekání na vzácnou událost, jak dosažení květenství této tilandsie nazval Zdeněk Ježek ve své nádherné knize.

ObrazekObrazek
Nebylo to čekaní nijak dlouhé, protože vývoj květu je v případě Tillandsia andreana doslova akční záležitostí, při níž se pěstitel ani na chviličku nenudí a je nucen být neustále ve střehu.
ObrazekMusím se přiznat, že tento jediný květ hodně pozvedl mé pěstitelské sebevědomí, a beru ho jako pracovník firmy mimořádnou odměnu, v kterou věřil jenom někde v koutku duše spíše jako zbožnému přání. Právě díky takovým okamžikům krásy má pěstování rostlin smysl a staví před pěstitele stále nové mety a cíle. A příroda je tak bohatá, a přitom náladová, že postupem času těch cílů a pěstitelských snů naprosto nelogicky  neubývá a pravý opak se stává skutečností. Krásu nám ale ordinuje hezky po kapkách, v případě Tillandsia andreana po hodinách, protože z jejích květů se  pěstitel raduje stejně krátce jako kaktusáři z  pověstné „Královny noci“. Jak můžete vidět na fotografiích, i ta krátká přehlídka krásy a jemnosti však stojí rozhodně za to. Na posledním snímku je velice podobná rostlina Tillandsia filifolia, jejímž domovem je jih Mexika a Střední Amerika.

 

SLOVO NA ZÁVĚR ...
Příjemnými okolnostmi jsem byl donucen napsat k této nádherné události v naší zimní zahradě ještě pár řádek na upřesnění. Ať koukám jak koukám, červený kvítek i po týdnu od svého otevření neustále kvete a vypadá, že tomu tak ještě nějaký den bude. A pak věřte literatuře!
Vysvětlení té záhady existují dvě. Buď autoři knih zavedený omyl opisují jeden od druhého, aniž by se přesvědčili v praxi o jeho pravdivosti, nebo vlastníme jedince naprosto výjimečných schopností. Jakéhosi broméliového úderníka, který pracuje už dnes na 700%, a jak to vypadá, ještě nějaký ten závazek v nejbližších dnech překoná. V článku jsem se zmiňoval o svému skeptickému přístupu k obsahu mnoha sukulentářských knih. V praxi totiž léta zjišťuji nejenom drobné odlišnosti od textu publikace v praktickém sukulentářském životě, ale často také úplný opak. Proto nevěřte úplně všemu, co je psáno. Kdybyste postupovali podle některých z nich, na svých třicet sukulentů byste potřebovali alespoň pětadvacet stanovišť či miniskleníků a vaše garáž by se stala skladištěm substrátů. A bez lakmusového papírku byste neudělali ani krok.
Samozřejmě mne omyl s délkou kvetení u této nádherné kytky z daleké Kolumbie potěšil, protože je to krása nesmírná. Alespoň jedna dobrá zpráva týkající se  země, kde se fotbaloví reprezentanti střílejí na ulici jenom za to, že jedinkrát zaváhali v obranném zákroku na mistrovství světa a pokazili narkomafii velké rito v sázkových kancelářích.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Gratulace

(Jana Š, 13. 6. 2018 16:39)

Koukám, že je článek již 10 let starý, přesto gratuluji k takovému úspěchu.
Právě si vezu domů Tilandsii Filifolii a snažím se zjistit, jak na ní. Snad se mi také jednou odmění květy.
Jen můj půvidní plán byl, připevnit ji na kámen, tak seženu vhodný kus kůry.
Hezký den a ať se vám daří.