Jdi na obsah Jdi na menu
 


STAPELIA VARIEGATA (ORBEA VARIEGATA alias SMRDUTKA)

6. 4. 2008

ObrazekTuhle silně zapáchající krasavici znám už dobrých čtyřicet let. Naše vzájemné seznámení měla na svědomí moje teta Anča z Karlovej Vsi pri Bratislave. Byla to tátova sestra a pracovala v ZARES, což znamenalo Záhradnické a rekreačné služby. Když zjistila, že jevím coby sotva devítiletý zájem o kaktusy, rozhodla se v rámci možností ZARESu mne v této zálibě podpořit.
Přijížděla do Jihlavy vždy na Dušičky uctít památku zesnulých příbuzných, a při té příležitosti mi pokaždé přivezla balík s rostlinami, jimiž se okno mého panelákového pokoje začínalo nádherně plnit. Mezi kaktusy byly občas také sukulenty, kterým jsem ale tehdy nějak nemohl přijít na chuť. Ale protože jsem se je naučil záhy množit, staly se výhodným výměnným artiklem.
Jednoho dne přišel táta z práce a okamžitě nasál podivný zápach, linoucí se z mého pokoje, kde právě bez mého vědomí vykvetla Stapelia variegata. Přestože její poupě bylo muselo být nepřehlédnutelné, nějak jsem si ho nevšiml, protože moji pozornost poutaly především bílé biskupské čepice, které stály o něco dál, a jiné skvosty z říše kaktusů. Z nějaké knihy jsem zjistil, že rostlině se říká smrdutka. Pojmenování to bylo vcelku trefné, a také se mezi českými pěstiteli uchytilo nadmíru dobře už za první republiky. Takovým primátem se mezi sukulenty už může pochlubit pouze Crassula ovata (tehdy C.portulacea). Když naprostý laik vysloví název tlustice, každému je okamžitě jasné, že mluví právě o této stromovitě rostoucí rostlině.
Od té doby jsem smrdutku pěstoval s krátkými přestávkami prakticky celý svůj dosavadní život. Čím déle naše známost  trvá, tím více tuto nádherně kvetoucí rostlinu obdivuji.
Samotná rostlina je svým habitem nevýrazná. Vytváří husté trsy vzpřímeně rostoucích těl, které ale časem mají sklon k poléhavosti. Těla jsou tmavě zelená (na plném slunci až hnědofialová) a jejich povrch je rozbrázděn množstvím tupých výrůstků.Těla ve své spodní části hojně odnožují, a právě v těchto místech také vyrůstají poupata zajímavého tvaru na tenkých stopkách.Obrazek
Opravdovou pastvou pro oči jsou výrazně zapáchající květy. S tím zápachem to není zase až tak strašné, ale pokud se rozvine několik květů najednou, v okolí rostliny je zápach citelný. V přírodě (a částečně i v domácnosti) zápach připomínající mršinu láká nejrůznější druhy hmyzu, který později klade do květů vajíčka. Chloupky na povrchu hvězdicovitých květů většiny druhů stapelií jen dotvářejí imitaci chcípliny k dokonalosti. Zatímco zadní strana květů, která před rozvinutím vlastně tvořila obal poupěte, bývá hladká a nevýrazná, o to pestřejší podívaná nás čeká na straně lícní. Je vzláštní, jak neotřelé a neokoukané vzory dokáže příroda vytvořit z množství odstínů pouhých dvou barev. Módní návrháři by si s podobnou záležitostí lámali hlavy kdoví jak dlouho, a ještě s výsledkem značně nejistým.
Stapélie a jejich příbuzenstvo (např. rody Huernia, Tavaresia, Piaranthus atp.) pěstujeme v polostínu i na stinných stanovištích. Na plném slunci totiž tyto rostliny z čeledi klejichovitých (Asclepiadaceae) většinou získávají nezdravou barvu pokožky, která se navíc i při kratším období sucha svrašťuje. Rostliny pak rostou pomaleji nebo růst zastavují zcela, přestože stále nádherně kvetou. Mladá těla jsou především v počátečním období svého vývoje náchylná k popálení.
V zimě (min. 10°C) jim naopak můžeme dopřát světla maximum. Prospívá jim také letnění v polostínu. Je značně praktické, protože na čerstvém vzduchu se alespoň na část roku zbavíme nepříjemného jevu, provázejícího pěstování většiny druhu z čeledi Asclepiadaceae. Úpatí rostlin totiž napadají vlnatky, a jejich přítomnost může při nepozornosti pěstitele v krátké době dosáhnout kalamitního stavu. Protože vlnatky milují suchý vzduch, znepříjemňujeme jim život nejenom postřikem, ale také fyzickou likvidací a častým poléváním rostlin přímo na těla (večer).
Zálivku snášejí od jara do podzimu hojnou, v zimě mírnější. Nasucho je zimovat nelze, protože jakmile se stonky svraští do určitého stadia a ztratí většinu husté, průhledné šťávy, už je další zálivka nenapraví.
Když jsem se sukulenty začínal, ve veškeré dostupné literatuře bylo opakovaně uváděno, že stapelie mají mělký kořenový systém, a tomu je třeba přizpůsobit i výšku nádoby, v níž se je rozhodneme pěstovat. Autoři knih prostě opisoval jeden od druhého starý nesmysl, nad jehož pravdivostí se zřejmě v praxi příliš nezamýšleli. Když jsem smrdutky poprvé množil, za pár týdnů měly odlomené stonky kořeny tak dlouhé, jak jim nádoba dovolila. Množení je u stapelií velice snadnou záležitostí. Mladší těla kroutivým pohybem oddělíme od trsu a protože ze vzniklé rány vytéká světlá šťáva, ponecháme je 1-2 dny zaschnout. Pak je klademe na množárenský substrát, kde koření v teplém počasí do týdne. Samozřejmě je možné jejich oddělení řezem ostrého nože, ale nejvhodnější je právě v úzkém místě jejich spojení se staršími stonky.
ObrazekProtože mnohdy už mívají u báze náznaky vlastních kořínků, proces bývá ještě snadnější.
V záplavě nejrůznějších druhů z čeledi Asclepiadaceae jakoby se Stapelia (Orbea) variegata na čas vytratila, prtože většinou pěstitelů byla najednou považována za cosi podřadného. Ale mezi stapeliemi je v kresbě květů bezkonkurenční. V našich sbírkách se objevuje množství jejích variet, a především kříženců s jinými druhy. Jakmile ale všechny tyto rostliny vykvetou, je pěstiteli okamžitě jasné, do jakého okruhu patří.
Stapelia variegata je rostlinou vhodnou pro začínající pěstitele,a navíc potěší i ty, kteří už pro své sukulenty nedisponují těmi světelně lukrativnějšími místy v bytě či zimní zahradě. Krása jejich květů pěstiteli bohatě vynahradí vcelku všední vzhled samotných rostlin a lokální zápach v blízkém okolí. Nikdy mne nenapadlo zkoumat kolik pravdy je na tvrzení ve starší literatuře, že v noci květy zapáchat přestávají. Logické by to ale vzhledem k dokonalosti přírody bylo, protože mouchy přece taky občas chodí spát.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Stapelia-smrdutka

(Dušan Sobotka, 26. 9. 2018 13:51)

Naša stapelia roky a roky vždycky bohato kvitla "klasicky", tak ako sa zobrazuje na sieťach. Tento rok v lete okrem bežných smradlavých kvetov vyhnala ešte dva zaujímavé "utvary". Viete poradiť, čo to je?
Obrázok posielam mailom.

Re: Stapelia-smrdutka

(Miloslav, 29. 9. 2018 10:35)

Obrázek jsem neviděl , ale buď kvete nebo udělá dlouhý lusk který po dozrání praskne a je plný semínek.

super

(pauvlina slovensko27,8,2010 08:13, 27. 8. 2010 8:19)

Predstav si,ze si na pusti.Pochopis co potrebuje tvoj kaktus.Vela vlchkosti malo vody.Polovicne svetlo a polotien.Rada:Zmen polohu,na ranne slniecko a obcas poliat dazdovou vodou.Premokreni substrat vimen za novy a jemne 3dni poliat.

Re: super

(csaba, 2. 10. 2013 12:09)

kusok vedla si. + gramatika nula bodov.

voda?

(J.Janda, 25. 3. 2010 18:38)

Těžko radit, když není k dispozici fotografie té rostliny, ale podle Vašeho líčení s největší pravděpodobností ta kytka občas trpí suchem. U stapélií se to zrovna s dlouhými suchými obdobími nesmí přehánět, stonky ztrácejí šťávu a mohou i zcela zaschnout. Naše rostliny, které byly zimovány v teplejším prostředí (16°C) jsem zaléval po celou zimu pravidelně jednou týdně. Ty v chladu (5°C) samozřejmě mnohem méně! Taky bch kouknul na kořeny, jestli nejsou napadeny vlnatkou, kořenovkou či něčím podobným. Když pošlete fotku, řekl bych vám určitě více. J.J.

nekvete, ale navíc se divně chová

(ulmu, 24. 3. 2010 21:12)

mám smrdutky ráda, protože jejich květy jsou naprosto úžasné, ale tato mě prostě trápí. Je na světlém stanovišti, v koupelně, málo ji zalévám a ona se jednou za čas rozhodne se naprosto rozpadnout. Stonky prostě změknou ohnou se a celá rostlina vypadá, jako kdyby namrzla. Vůbec nevím čím to je. Tak za 14 dní 3 týdny si to rozmyslí a zase se jí stonky zpevní a narovnají. Co to může způsobovat? Jo a taky nekvete.
Přesto to nevzdávám, ale ráda bych se dozvěděla, čím to může být. Marcela

kdyz nekvete

(besik33@centrum.cz, 19. 4. 2009 13:41)

kdyz vam nekvete tak to moze byt i tim ze ju az moc zalivate. V zime ju polivat vynimecne a v lete casteji. Jinak rostlina nezaregistruje ze se meni obdobi....

nezmar, který nemá rád přelití

(milanb@seznam.cz, 13. 1. 2009 8:30)

Pěstuji tuhle rostlinku doma už několik let. Nejdříve jsem ji měl na okně, ale to kvetla jen zřídka. Dnes ji mám na zasklené lodžii, kde slunce hlavně v létě hrozně peče. Tak jsem ji dal do nízké misky a schoval pod jeden velký Ficus carica do polostínu. Pravidelně vykvétá, když jí slunce přismahne pár stonků. Vůbec nesmrdí, i když jsem to mnohokrát zjišťoval. Dokonce vytváří jakési lusky, které druhým rokem dozrávají, pukají a vysypává se z nich neuvěřitelné množství chmýří. Takové padáčky jako na bodlácích, na kterých je semínko. V mém případě, protože mám jen jednu rostlinu, tak je to neklíčivé. Přesto velice doporučuji, výborné je třeba nechat to puknout v bytě s kobercem... :-)

květy

(J.Janda, 8. 7. 2008 17:09)

Pokud má rostlina malá popátka, opadávají vcelku často. Částečně se tomuto jevu dá předejít tím, že udržujeme substrát v tomto období stále mírně vlhký. beztak jich ale občas část opadá, a na jejich úkor přežijí do rozkvětu pouze některé.Další možností je rostlinu v době násady popat přihnojit, ale vlastní zkušenosti s tím nemám, protože vše u sukulentů až na malé výjimky nechávám na přírodě a jich samotných. Totéž co Stapelia variegata dělají i ostatní zástupci Asclepiadacea (Huernia, Diplocyatha, Caralluma atp.). J.J.

Co dělám špatně?

(Milena, 6. 7. 2008 11:38)

Mám podobný problém jako Libuše. Stapelii mám už několik let,ale květu jsem se dosud nedočkala. Už několikrát nasadila poupata, které ovšem záhy začala uvadat a jakoby zasychat, až nakonec odpadla. I tak je velmi dekorativní,stanoviště má na západním parapetu,ale kvést se jí nechce. Co dělám špatně? Díky za radu.

moje krásná smradlavka

(lenka, 18. 5. 2008 22:22)

Myslím že není moc náročná v zimě ji mám v obíváku kousek od ustř.topení a asi 40cm od okna.Na jaře je dám ven a každých 14.dní hnojím.Tak v srpnu jsou samí květ,ale fakt samí.Ten smrad je fakt síla,ale ta nádhera za to opravdu stojí

moje krásná smradlavka

(lenka, 18. 5. 2008 22:11)

vlastním už delší dobu tuto rostlinu,každé léto kvete jako šílená.V loni měla 70.květu a byla to fakt síla,ale zároven nádhera

mrcha smrdutka

(libuse.pojerova@seznam.cz, 6. 4. 2008 22:07)

Ahoj mám tu bestii doma už pár let a nekvete. Letním,podstrojuji jí, ale nekvete. Pěstuji různé sukulenty už řadu let, třeba huernia mi kvete opakovaně, ale tahle mrcha ne. Nemůžeš mi poradit?