Jdi na obsah Jdi na menu
 


PEPEROMIA PROSTRATA

20. 11. 2009

ObrazekUprostřed léta jsem spatřil ve výloze jednoho z jihlavských květinářství zajímavou rostlinu, jejíž droboučké lístky mne na první pohled zaujaly. Bylo mi jasné, že se jedná s největší pravděpodobností o nějaký miniaturní pepřinec, dost možná i sukulentní. Protože byl sobotní podvečer, nezbývalo než vyčkat do začátku nového pracovního týdne. Čekání se vyplatilo, protože jsem si domů přinesl opravdu krásnou kytičku, jejíž název nebylo díky internetu a odborné literatuře těžké nalézt (mj. v knize Z. Ježka, jejíž recenzi jsme uveřejnili nedávno na našich stránkách).
Peperomia prostrata roste v přírodě na značně rozsáhlém přírodním areálu, zasahujícím Střední i Jižní Ameriku. ObrazekPřevislý růst rostlinu předurčuje jako velice vhodnou do závěsných kvěnináčů. Droboučké, takřka okrouhlé listy (něco mezi srdíčky a čistě kulatými) s krátkým řapíkem jsou sukulentní, poměrně tuhé a svým povrchem trochu připomínající klasickou tlustici Crassula ovata. Celá horní strana listů je mírně vypouklá, pokrytá silnou vrstvou buněčného pletiva a při okrajích také jemnými chloupky. Zdobí ji mramorová kresba, jejíž součástí jsou známá okénka (viz článek Fenestrace v rubrice „Životní projevy rostlin“), umožňující uskutečnění fotosyntézy v nitru listů. Rostlina bývá také nazývána  Peperomia nummulariifolia, což znamená něco jako penízkovitá, nebo penízkům podobná.
Když jsem rostlinu přinesl domů, okamžitě jsem ji vysvobodil z vodou nacucané vláknité rašeliny  holandské provenience a přesadil do běžně používané sukulentní směsi, ovšem s výrazně vyšším podílem rašelinového substrátu. Díky tomuto opatření se za nějaký čas podařilo zredukovat velikost listů asi na polovinu, takže již odpovídaly „Ježkovým“ rozměrům. To jsou rozměry, udávané Zdeňkem Ježkem v sukulentářské encyklopedii, kterou napsal společně s L. Kuntem. ObrazekPůvodní listy, nadopované holandskými hnojivy a neustálým přísunem vláhy, dosahovaly průměru 2cm, zatímco ty nynější sotva jediného centimetru. Navíc jsme pepřinci nalezli lepší světelné podmínky v polostínu zimní zahrady, a ještě předtím pod parapetem letních průchoďáku, čímž jsme dosáhli  v knize avizovaný barevný vzor listů.
Drobná jednoduchá květenství (palice, či v tomto případě spíše paličky), typická pro většinu pepřinců, na sebe nedala dlouho čekat. Vyrostla na koncích mnoha ohebných výhonků, na nichž v krátkých intervalech střídavě vyrůstají zmíněné drobné lístky. Květenství rostlinu zdobí od té chvíle nepřetržitě až do dnešních dnů, bez ohledu na krátké dny a minimum světla venku. Dokonce mi připadá, že s  příchodem podzimu jich začíná ještě přibývat, stejně jako nových výhonů.
Léto ještě rostlina prožila v makrolonovém letním průchoďáku, zavěšena v polostínu za okraj parapetu společně s ceropegiemi (C.woodii) a zelenými korálky Senecio rowleyanus, s nimiž má přibližně stejné nároky na množství světla. Možná by vydržela i chladnější zimování, ale pro jistotu jsme ji přestěhovali do prosklené verandy, kde teploty dlouhodobě neklesají pod 15° Celsia. Díky tomu může naše Peperomia prostrata dostávat i přes zimu vodu každý týden. Uprostřed léta  jsem ji zaléval i dvakrát týdně a udržoval substrát prakticky neustále mírně vlhký. Když jsem zapomněl, rostlina to nějaký čas vydržela bez viditelných změn, ale delší sucho v jejím případě provází mnohem výraznější prosychání starších listů. Když byl dostatek dešťovky, obšas jsem rostlinu navečer nebo po ránu i porosil.Obrazek
Množení je snadné zakořeňováním vrcholových i stonkových řízků s několika páry listů. Osvědčila se mi směs perlitu (Agroperlit) s lignocelem, který prodávají slisovaný do cihliček ve zverimexech. Množárenský substrát se po zaschnutí řezných ran na řízcích vyplatí udržovat stále mírně vlhký, ve stínu a při pokojové teplotě.
Peperomia prostrata je v přírodě rostlinou epifytní, a proto ji tímto způsobem lze samozřejmě pěstovat i v kultuře. Vyžaduje to ovšem buď její umístění do vitríny či jiného místa s vyšší vzdušnou vlhkostí, nebo se v létě smířit s pravidelným dohledem a zálivkou vydatným rosením minimálně obden (nebo občasným namáčením do vody)!
Mezi odborníky a pěstiteli epifytních rostlin je samozřejmě Peperomia prostrata rostlinou dávno známou a běžnou, ale prostřednictvím květinářů se nayní naskýtá i široké veřejnosti jako vcelku nenáročná, a přitom velice atraktivní rostlina.
Jen držet ji musíme trochu zkrátka. Nedopovat ji hnojivy jako Holanďané ve svých velkopěstírnách, protože právě v drobnosti listů a jejich pestrém vzorování spočívá její kouzlo. ObrazekStačí rostlině najít místo s optimálním množstvím světla a nezapomenout na ni alespoň jednou za týden s vodou. Na závěr se sluší poděkovat všem odvážným květinářům, kteří se nebojí do svých kytkami našlapaných obchůdků vzít i něco nového a  neokoukaného, třebaže se jedná o rostliny malých rozměrů, kterých si v té spleti ostatních málokdo povšimne. Ve Znojemské ulici pod jihlavským náměstím taková prodejna je, a vedou ji dámy v tomto ohledu nebojácné. Nedávno jsem za výkladem jejich květinářství dokonce viděl mladé sazenice mangrove!
Úvodní dvojice snímků patří pohledům zblízka do spleti droboučkých lístků P. prostrata. Na třetí fotografii už tenké výhony zakončují palicovitá květenství, dosahující délky 5-7 centimetrů. Čtvrtý snímek demonstruje rozdíl mezi „českými“ a „holandskými“ listy. Na závěr ještě jeden pohled na převislou rostlinu Peperomia prostrata, známou i pod synonymem P. nummulariifolia, která u nás nádherně roste a kvete takřka nepřetržitě.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Peperomia Prostrata

(Simona, 25. 5. 2019 21:16)

Nevite,kde sehnat tento sukulent.At hledam,jak hledam,tak bez sance

Kouzelná kytka

(Marek, 8. 1. 2015 8:46)

Včera jsem ji koupil v Praze Strašnicích , takže díky za rady o pěstování .