sukulenty

Tuto stále ještě poměrně vzácnou euforbii z ostrova Madagaskar jsem získal loni na počátku léta. K nám se v posledních letech dovážejí většinou již dospělé rostliny ze západoevropských či madagaskarských pěstíren, a říká se o nich, že jsou značně choulostivé. Do loňského června jsem neměl tušení, že u nás Euphorbia primulifolia také někdo úspěšně vysévá. Proto jsem byl mile překvapen, když mi dva semenáčky přivezl pan Pavel Karkoška společně s rostlinami, na nichž jsme byli předem domluveni. Hleděl jsem na to nadělení, a slíbil sám sobě, že udělám vše co bude v mých silách, aby u nás obě rostlinky co nejdéle přežily.
Euphorbia primulifolia disponuje kuželovitým podzemním kaudexem, jehož vrchol zdobí nevelké množství opakvejčitých listů s mírně zvlněnými okraji. Podle údajů v literatuře (Jan Gratias - Podivné rostliny s kaudexy a pachykauly) může tento kaudex dosáhnout výšky až 15cm při zhruba poloviční tloušťce. Kaudex narůstá šikmo, jakoby se rostlina chtěla položit na povrch substrátu. Budu se nadále držet zmíněné knihy, kde se lze také dočíst o choulostivosti této zvláštní rostliny, minimální přezimovací teplotě 12°C, opatrné zálivce, propustném substrátu a mimořádně dlouhém zimním odpočinku, trvajícím často od podzimu až do května.
Rady z knihy Honzy Gratiase jsem ještě zkombinoval s jednou dobře míněnou přímo od pěstitele Pavla Karkošky z Orlové. „Nechte je ještě nějaky čas zahrabane,“ pravil typickým krajovým dialektem, jaký jsem od malička slýchával od strýce Fany z nedalekého Havířova.
Propustnost substrátu jsem dodržel, i když jsem čistou pemzu původního majitele nahradil normálním substrátem a velkým podílem říčního písku (více než polovina), aby si nováčci začali pozvolna zvykat na jednotný obsah květináčů pro všechny naše rostliny. Po přesazení rostliny zaujaly přesně stejnou polohu jako předtím, takže nad povrch čerstvého substrátu vykukovaly jenom špičky kaudexů s několika lístky. Většina z nich zanedlouho po přesazení opadala, ale vcelku rychle dorostly nové. Zaléval jsem celou sezónu v mírných dávkách každý týden. Jakmile se blížily chladnější dny, zálivku jsem zcela zastavil a rostlinky přestěhoval do zimní zahrady, kde bývá přece jenom tepleji. Od konce října do konce května setrvaly obě rostliny v hlubokém spánku, a nenechaly z něj rušit ani dvěma či třemi mírnými zálivkami během zimy (vlažnou vodou). Kdyby se jednalo o dospělé rostliny, asi bych jim vodu ani nenabízel.
Čekání na budíček bylo ještě delší než předpověď JGR v knize o kaudexech. Ani květen nezabíral, a začala ve mně trošičku hlodat nejistota, přestože podle vrcholků vypadaly rostliny zdravě. Jenomže jejich kaudexy byly schovány, až na tu zmíněnou špičku, takřka celé pod zemí, takže jsem mohl jenom doufat v jejich neporušenost. Teprve v polovině června se obě rostliny takřka současně probudily, i když každá po svém. 
Jedna z nich začala vegetační období dvojicí cyathií, připomínající pár očí na tenkých tykadlech. Na vrcholku druhé rostlinky začaly naopak vyrůstat drobné lístky, které s přibývajícím sluncem tmavly, a na jejich povrchu se začaly objevovat jemné náznaky kresby. Dát na rady odborníků se mi zase jednou vyplatilo.
Uvědomuji si však, že s Euphorbia primulifolia jsem teprve na samém počátku cesty. První krůčky se ale povedly, mám na mysli převedení choulostivých semenáčů do obyčejného substrátu, a také následné zimování a probouzení.
Povzbuzen těmito drobnými úspěchy, a o něco málo delší dobrou zkušeností s E. francoisii, začínám těmto drobným euforbiím přicházet na chuť. Jejich dosavadní odolnost v našich podmínkách přičítám částečně i tomu, že se jedná o malé semenáčky, které jsou každopádně adaptabilnější než velké rostliny z importu. Hned zjara jsem si domů přivezl dva semenáčky Euphorbia ambovombensis, což je další z drobných klenotů, jaké skýtá šperkovnice zvaná Madagaskar. Kdyby bylo více času, rozjel bych se do Orlové za panem Pavlem Karkoškou nahlédnout mezi jeho sukulentní poklady. Rostliny z jeho výsevů jsou tím nejpozoruhodnějším, co jsem v posledních letech na české sukulentářské scéně viděl. Ale není všem dnům konec. Jakmile se návštěva uskuteční, určitě se o tomto excelentním pěstiteli (taktéž částečně „polepšeném“ kaktusáři) raritních sukulentů dozvíte více na našich stránkách.