sukulenty.estranky.cz

Sloupovité euforbie se vzpřímenými a směrem k vrcholu se rozšiřujícími stonky lákají v posledních letech stále větší pozornost  pěstitelů. Díky novým objevům a snadnějšímu přístupu k semenům i rostlinám je jejich nabídka dnes hodně pestrá. Když jsem se sukulenty začínal, byla tu pouze Euphorbia  leuconeura, která bývá  nádherná coby mladý semenáček s pruhovanými listy a přijatelnými rozměry. Později se z této rostliny stává nezvladatelný živel a kytka dosti nevzhledná, kterou udržet trvale ve vzpřímeném stavu je takřka nemožné.
První vlaštovkou mezi mnohem atraktivnějšími druhy podobného vzhledu se stala Euphorbia viguieri a její zajímavá ssp. capuroniana, a následovaly další a další. Především se jedná o druhy rostoucí na Madagaskaru, mezi které patří také Euphorbia neohumbertii.
Na rozdíl od předchozího druhu snáší plné slunce, protože její listy jsou tuhé a tlusté. Spokojí se ale také se světlem rozptýleným nebo polostínem, kde však o poznání méně kvete. Pokud má dostatek světla, můžeme ji také poměrně hojně a vydatně zalévat. Protože se jedná o rostlinu teplomilnou, ideální je její zimování v místnosti, kde teploty trvaleji neklesají pod 15°C. Na množství světla v tomto období příliš nezáleží, protože krátké dny prožívá obvykle v bezlistém stavu a při udržovací zálivce. S pravidelným přísunem vody začneme v teplé místnosti na konci zimy, a nemusíme za každou cenu čekat na chvíli, kdy se na jejím vrcholu objeví čerstvé  mladé listy. 
Ozdobné je na této madagaskarské rostlině snad úplně všechno. Nádherné jsou listy se zajímavou kresbou a vývojem, bizarní kmen kyjovitého tvaru je také opravdovou pastvou pro oči a květy završují dílo přírody, která si v případě této kytky dala opravdu záležet. Květenství se objevují zpravidla s prvními listy, ale často ještě před jejich nárůstem, což připadá v našich podmínkách na duben či květen (podle počasí a probuzení rostlin). K vzniku semen jsou třeba dvě rostliny, a k jejich hlídání v době  kdy jsou z rostliny katapultovány do značných vzdáleností pak alespoň jeden pečlivý a pozorný pěstitel. 
V proskleném obýváku u Luboše Hojného je tato rostlina a mnoho dalších zástupců rodu Euphorbia uvězněno v době kvetení v jakýchsi akváriích, jejichž některé stěny jsou tvořeny síťovinou, protože se tomuto výtečnému  pěstiteli nechce neustále běhat po sklenících a nastražovat pasti přímo na temena jednotlivých střílejících rostlin. Dá se říci, že ve Dvoře Králové nad Labem je k vidění takový  malý pryšcový koncentrák, z něhož není pro semena úniku. Protože strop i stěny této společenské místnosti jsou průhledné, rostliny v kukaních rozhodně netrpí.
Nedá se sice říci, že by se jednalo v případě Euphorbia neohumbertii o rostlinu vyloženě choulostivou, ale kombinace chladu a mokrého substrátu nepřežije dlouho.
Všeobecným problémemem  těchto kyjovitých euforbií je jejich značná náladovost, díky níž jsou schopny bez zjevnějších příčin uhynout i starší sbírkové rostliny ve velice krátkém čase. Hniloba se objevuje obvykle v blízkosti krčku rostliny, a je velmi těžko identifikovatelná.

Za léta pěstování jsem takhle přišel o pěknou řádku rostlin nejrůznějších druhů, jejichž vrchol byl bezprostředně před úhynem ještě ozdoben rozetou čerstvých, nádherně zbarvených listů a často i zářivých květů.
V poslední době je čím dál častěji pěstována Euphorbia aureoviridiflora (na posledním snímku) se žlutými květy, která je E. neohumbertii nápadně podobná, a často je považována za její subspécii. Na první pohled se odlišuje pouze častějším odnožováním v místech těsně pod růstovým vrcholem.
Euforbie tvarově podobné E. neohumbertii jsou velice dekorativní a vhodné do našich suchých, ústředně vytápěných interiérů, kde se spokojí i se západním oknem. Když jim ale chcete udělat v bytě pomyšlení, pak jim dopřejte východní stranu. Tam ostatně nejlépe rostou trakřka všechny sukulenty i ostatní pokojové rostliny. Jenom se vyvarujte chyby, která se před lety v paneláku stala mně, a nestavte tyto teplomilné kytky blízko větracího okna či balkónových dveří. Stačí několik minut působení mrazivého zimního vzduchu zvenčí, a ještě nedávno hrdě vztyčený stonek spatříte viset dolů přes parapet. Voda ve spolčení s chladem není dobrou kombinací pro tento typ madagaskarrských rostlin (dále např. Euphorbia iharanae, E. bongolavensis a další), ale jinak jsou to kytky odolné, po celý rok dekorativní a v pozdně jarní době květů pak mimořádně krásné.