sukulenty.estranky.cz

Jednou z vůbec nejkrásnějších rostlin v přebohaté říši sukulentů je tento kříženec dvou mexických rostlin rodu Echeveria. Od obou rodičů získal vše  podstatné, co dohromady vytvořilo celek naprosto nepřehlédnutelný. Od Echeveria gibbiflora „Metallica“ kříženec získal výrazné zbarvení listů, ještě umocněné silnou voskovitou vrstvou. Ta už patří k dědictví od druhého z rodičů, stejně jako kompaktní tvar listové růžice. Echeveria elegans je známa i z našich parků, kde bývala dříve často využívána jako lemovka při sezónních výsadbách. Protože obě rostliny jsou poměrně robustní, je takové i potomstvo vzniklé jejich křížením. Nápadná barva ve spojení s mohutnými (15cm) listovými růžicemi tvoří vskutku zajímavou podívanou, která nám nezevšedněla ani po dlouhých letech, po které Echeveria „Perle von Nürnberg“ pěstujeme.
Je to rostlina na plné slunce, která je sice také odolná, ale ve srovnání s většinou jiných druhů si od pěstitele nenechá rozhodně tolik líbit. To se týká hlavně vody a jejího dávkování ve správnou dobu. V zimě vám jí nesmí být líto, i když po dlouhodobém vodním půstu postupně ztrácí velké množsví spodních listů. Uprostřed zimy nevypadá nijak povzbudivě, ale protože kvete o mnoho později než většina botanických druhů echeverií, není důvod nějak zbytečně ji dopovat vodou. V obavách z občasných hnilob ji většinou ve skleníku (5-12°C) zaléváme jen jednou za měsíc. V předjaří už zdravých listů zbývá sotva polovina, ale zato už stejně krásně fialových jako uprostřed léta. Světla již začíná přibývat, takže zálivky bývají častější a rostlina velice záhy smaže co se množství listů týče zimní manko.
Jako mnozí další kříženci, i „Perle von Nürnberg“ kvete až na přelomu jara a léta. Ani poměrně nízká květenství (ve srovnání s ostatními robustními echeveriemi) nezaostávaji v nápadnosti za fialovými listy, s nimiž tvoří barevně dokonalý celek. Není divu, že samotné květy se v té barevné smršti už zdají tak trochu fádní (přestože ve skutečnosti nejsou).
U této echeverie se snažíme zbytečně nepolévat na listy, především když nemáme k dispozici dešťovku, protože studniční i vodovodní voda zanechává na překrásných listech často výrazné skvrny. Letněné rostliny ale dostávají vodu z nebe bez jakýchkoliv následků po celé léto. 
Echeveria „Perle von Nürnberg“ zůstává dlouho přízemní, a když vytvoří kmínek, tak pouze nízký a teprve po delší době. Ke škodě pěstitelově zdravé rostliny takřka neodnožují, takže k získání potomstva se využívají jiné způsoby. Jedním z nich je výsev prachových semen, druhým pak množení z jednotlivých listů, z nichž koření nejlépe ty nejspodnější, které už beztak ztrácejí nádherné vybarvení, a je pouze otázkou času kdy zaschnou. Dalším, leč trochu drastickým způsobem, je narušení růstového středu dosud zdravé rostliny, které následně způsobí vcelku hojné odnožování.
Ačkoliv velkopěstírny v západní Evropě chrlí ročně tisíce a tisíce fialových růžic všech možných velikostí a odstínů, stále je o ně zájem, protože většina pěstitelů ty zakoupené stačí během jediné sezóny zničit, nebo alespoň přeměnit takřka k nepoznání. Většinou nechají výrazně zbarvené rostliny trpět někde v obývací stěně, nebo na stole v obýváku přesně ve stylu fotografií ve společenských časopisech. Čtenáři těchto barevných zmetků nevalné úrovně podléhají vábení nejrůznějších aranží z fotografií, které jsou však inscenovány pouze pro jediný okamžik fotografování. Navíc se často v těchto časopisech setkáváme s radami ohledně pěstování, nad nimiž zůstává rozum stát.
Říká se, že kříženci bývají náchylnější k úhynu při chladnějším zimování. Pro tuto rostlinu to rozhodně neplatí, a společně s ostatními v pohodě snáší nasucho i poklesy teplot k bodu mrazu! Se zálivkou je však nutná větší opatrnost.
Echeveria „Perle von Nürnberg“ už se mezi pěstiteli pohybuje takřka osmdesát let. Přesto její popularita ani trochu nepolevuje, spíše naopak. Její vzhled i zbarvení jí zajišťují trvalou přízeň široké pěstitelské veřejnosti, a její německý stvořitel na ni může být v sukulentářském nebi náležitě pyšný.
Na úvodním snímku se skupinka rostlin, zasazená do společné mísy. Snímek byl pořízen na přelomu května a června, kdy bývá zbarvení Echeveria „Perle von Nürnberg“ nejintenzivnější. Na druhé fotografii je patrná změna zbarvení, která nastává na podzim díky zesílení voskovité vrstvy na povrchu listů, způsobující zjemnění vybarvení směrem do růžova. V tuto dobu už rostliny nedostávají prakticky žádnou vodu, a podle toho se zařizují proti jejímu přebytečnému odpařování z nitra listů. Snímek třetí ukazuje stejnou mísu s rostlinami v uprostřed zimy. Intenzita zbarvení není tak výrazná, zato rostliny už stačily od jara značně povyrůst, takže jsou v míse už tak akorát. Květní stvol i poupata  na čtvrté fotografii jsou se svým výrazným zbarvením velice podobají listům, proto i květy na posledním snímku někomu mohou připadat v obklíčení fialovorůžové docela nenápadné.