sukulenty

Docela nedávno se mezi pěstiteli začala šířit nádherná rostlina z okruhu Crassula capitella, pocházející z  lokality Signalberg v centrální Namibii. Protože byla Namibie dlouhou dobu pod německým protektorátem (1884-1915),  řada místních názvů nese patrné znaky této koloniální epochy. Signalberg může nést jméno po některém kopci v Německu. Jeden toho jména  je možno za dobrého počasí spatřit z rozhledny na Čerchově.
Protože tyto drobné, značně variabilní tlustice se staly v posledních letech předmětem našeho zvýšeného zájmu, jakmile se objevily tyto rostliny, příliš jsme s jejich pořízením neotáleli. Byla to láska na první pohled, jak tomuto rychlému  zalíbení v některých sukulentních rostlinách  v žertu říkávám.
Jak již bylo zmíněno, variabilita  Crassula capitella je ohromná, což je dáno i poměrně rozsáhlým areálem přírodního výskytu. Už dlouhá léta pěstujeme C. capitella ssp. thyrsifolia, jejíž červenofialovitá,  malým pagodkám podobná těla už jste na našich stránkách (27.12. 2007) měli možnost spatřit, a někteří z vás i naživo v balíčku s rostlinami, které jste si objednali z naší nabídky. Podle ohlasu zájemců o tyto miniatury je zřejmé, že  slabost pro tyto nádherné a pestrobarevné rostlinky nepostihla zdaleka jenom nás.
Tahle novinka se od ostatních „kapitel“ výrazně liší, přestože její zařazení do okruhu Crassula capitella je nezpochybnitelné. Rostlina tvoří přízemní listovou růžici, tvořenou protistojnými dvojicemi listů různého tvaru, zdobených drobnými body, které se na plném slunci stávají mnohem výraznějšími. Okraje tenkých a poměrně křehkých lístků jsou jemně zubaté a zakončené špičkou.
Přízemní tvar si rostlina udržuje pouze do chvíle, kdy se začíná připravovat k násadě květenství. Jejich první náznaky se objevují na sklonku jara, kdy se nově narůstající listy začínají postupně, ale docela nápadně zmenšovat, a po nějakém čase tvoří tvar podobný zmíněné pagodě. Květenství sice s tvarem rostliny zdaleka tak nezacvičí jako například u kultivaru C. capitella zvaném „Campfire“, ale i tak se pěstitel s kompaktní růžicí musí na nějaký čas rozloučit.
Tahle nádherná rostlinka patří na plné slunce, kde se sice nevybarvuje do tak intenzivních odstínů červené jako jiné rostliny z okruhu Crassula capilella, a přestože její listy jsou poměrně tenké, snáší překvapivě dobře dlouhá období sucha, aniž by měnila výrazněji vzhled nebo se jí příliš sesychaly spodní listy. Zaléváme ji v mírnějších dávkách, ale od jara zcela pravidelně. S vodou se pokaždé vypořádá rychle, a také překvapivě rychle narůstá. Naše rostliny dosáhly v době nárůstu květenství průměru sedmi centimetrů, ačkoliv na konci zimy byly sotva poloviční.
Pěstování této rostliny je stejně snadné jako u těch ostatních z okruhu Crassula capitella, pouze s letněním bude zřejmě problém, protože tenké listy  plžům  patrně připomínají křehký jarní salát, takže už po necelém týdnu jsme dva pokusné jedince stěhovali zpátky do skleníku, kde rostlinky zaujaly nejsvětlejší, ale zároveň během léta také nejteplejší stanoviště v těsné blízkosti skla. V zimě snášejí poklesy teplot k 5°C naprosto bez problémů, a pokud je venku slunečné počasí, je vhodné dát jim mírné dávky vody, aby jim docela nepřeschly tenké kořínky.
Na plném slunci listy získávají jemně růžový nádech a tečky na jejich horní straně se stávají výraznějšími. Květenství narůstá zvolna a trochu připomíná vánoční stromeček. Rostlina jeho přípravu kdesi ve svém nitru avizuje tvorbou bočních odnoží, které zůstávají po nějaký čas skryty pod příkrovem starších listů.

I tento typ Crassula capitella je variabilní ve  tvaru listů, takže u nás pěstujeme jedince s širokými listy srdčitého tvaru i rostliny s listy mnohem užšími a zašpičatělými, které svým tvarem značně připomínají motýly. Listy jsou velice vhodné pro množení této krasulky, pokud je oddělíme opatrně a nepoškodíme výrazněji místo jejich spojení se stonkem. K množení můžeme používat spodní listy, které po nějakém čase ztrácejí zbarvení a zasychají, po odkvětu pak také listeny z květního stvolu, kterých bývá značné množství a mezi nimiž po dlouhou dobu vykukují drobná poupata. Jak bývá u podobného typu tlustic zvykem, v úpatím listenů se už při tvorbě květního stvolu objevují také zárodky budoucích odnoží, které obvykle  po nějaký čas vyčkávají až rostlina přestane věnovat veškeré síly do květenství.
Díky výše uvedeným skutečnostem je tato rostlina předurčena k rychlému rozšíření za okna našich domácností, kde bude vítaným zpestřením. Má všechny předpoklady k tomu, že hned tak z našich sbírek nevymizí, jak se to už stalo mnoha jí podobným a neméně krásným druhům drobných tlustic. Protože nezabere příliš místa, vydrží i pekelné podmínky ústředně vytápěného bytu a je zároveň krásná a výrazná po celý rok, dá se říci že Namibie opět nezklamala a vydala ze svého obrovského přírodního bohatsví zase jeden hezký dárek pro milovníky sukulentů  v srdci Evropy.