sukulenty

Vypadá jako miniaturní voskovka, ale ve skutečnosti se jedná o jakousi Popelku mezi krasavicemi rodu Dischidia. Pochází z Filipín a v západoevropských pěstírnách je nabízena pod komerčním názvem „Milion srdcí“. Autory názvu zřejmě inspirovaly drobné (1cm), tuhé lístky sdrčitého tvaru, které ve dvojicích narůstají na ohebném stonku. Zatímco ostatní zástupce rodu Dischidia si musí pěstitel trochu hýčkat a věnovat jim soustavnější péči (zálivka, udržování vyšší vzdušné vlhkosti atp.), tento druh svou nenáročností snese srovnání s běžně pěstovanými sukulenty. Toleruje suchý vzduch většiny dnešních interiérů, stejně tak i dlouhá období bez zálivky.
Dischidia ruscifolia nesnáší plné slunce, na němž její listy získávají nezdravou žlutozelenou barvu a částečně opadávají. Ideálním stanovištěm je polostín nebo např. parapet západního okna. Na stoncích v blízkosti listů často vyrůstají čekací kořínky (podobně jako např. u Senecio rowleyanus v době déle trvajícího sucha), což ještě usnadňuje vcelku jednoduché množení z vrcholových i stonkových řízků. Bílé kvítky nejsou kdoví jak ozdobné, ale vhodně doplňují miniaturní vzhled celé rostliny.
Tuto rostlinu z čeledi Asclepiadaceae (klejichovité) je možné pěstovat také jako epifyt, připevněnou na kousku kůry a případně s kořínky obalenými chomáčem živého rašeliníku. Jinak se pěstuje převážně jako ovíjivá rostlina, navedená na drátěný kruh nebo jinou podobnou oporu. Další možností je vysazování více výhonů najednou do závěsných nádob. Podobně jako u již zmíněných „korálků“ Senecio rowleyanus mohou výhony této rostliny dorůst až metrové délky.
Přestože se jedná o rostlinu nenápadnou a ničím příliš výraznou, při trošce fantazie se z ní může stát zajímavý doplněk každé sukulentářské sbírky. Navíc mohou nad její existencí zajásat ti milovníci sukulentů, kteří již nedisponují žádným trvale osluněným místem ve své domácnosti.