sukulenty

Domovem této drobné rostlinky s nádherně zdobenými listy je hraniční oblast mezi JAR a Namibií, zahrnující severozápad Kapska a jihozápad Namibie. Crassula elegans je druhem velice variabilním, takže už i v sukulentářských sbírkách jsou k vidění nejrůznější typy rostlin, vzájemně často výrazně odlišné. Jako u většiny těchto drobných tlustic, jsou i v případě C. elegans hlavní ozdobou listy a jejich zajímavé vzorování, zatímco podzimní nebo zimní kvítky béžové či žlutavé barvy bývají drobné, nenápadné a také lehce zapáchající.
Listy C. elelgans jsou drobné, zvláštního tvaru, narůstající hustě na poměrně tenkých stoncích. Tento popis ovšem souhlasí pouze v případě, že rostlině dopřejeme přiměřeně světla a vody. V jejím případě je tato rosvnováha velice důležitá, protože jedině při jejím dodržování máme rostlinu opravdu krásnou a kompaktní.
Crassula elegans samozřejmě snáší i plné slunce, ale s letněním pod širým nebem dobré zkušenosti nemáme, protože trvalejší přemokření v kombinaci s chladnými rány způsobuje časté hniloby kořenů. Na plném slunci se listy mají snahu zbarvovat do fialovo hnědé, a protože rostlina uprostřed léta krátce zastavuje růst, je vhodnější ji umístit na stanoviště se světlem spíše rozptýleným. 
Pokud má světla dostatek, zaléváme většinou každý týden, ale jen dokud listy narůstají blízko sebe. Jakmile se začnou příliš vzdalovat, ponecháme rostliny raději nějaký čas nasucho až do jejího návratu k původnímu stavu. Příliš zalévaná, a navíc trpící nedostatkem sluníčka, stává se Crassula elegans nevzhlednou zelenou rostlinou, visící bezvládně přes okraj květináče! Také se snažíme zbytečně nepolévat ji na listy, protože rostliny s tímto typem povrchu mají občas sklon k rezivosti!
Zimujeme s ostatními při 5-12°C a mírné zálivce k doplnění vody v pletivech. Zima je sice obdobím jejího růstu, ale ta naše vůbec neskýtá podmínky k nárůstu zdravých výhonů, takže s vodou musíme být opatrní. V opačném případě vzhled Crassula elegans nebude korespondovat s významem jejího latinského pojmenování (elegans = nádherná, líbivá, půvabná).
Crassula elegans je typickou rostlinou, vhodnou pro okenní pěstitele, protože i hustý trs květuschoných rostlin se vejde do květináčku o průměru 6-7 centimetrů. Rostlina hojně odnožuje, a to především v době kvetení, kdy se v jejím úpatí objevují četné boční odnože. O dostatek materiálu k vegetativnímu množení z vrcholových řízků je tedy postaráno. Samozřejmě je možné i množení výsevem semen, kterých rostlina produkuje značné množství, ale je to výrazně pomalejší cesta k potomstvu. Zaschlé květní stvoly se vyplatí co nejdříve odstranit. Vzhledem k tomu, že na vrcholcích rostlin většinou vyrůstají v zimě, v suchém prostředí se na nich ráda usazuje vlnatka! My většinou květní stvoly likvidujeme hned v zárodku, protože květy už jsme viděli a podruhé nemusíme. Alespoň tak trochu ulevíme svému čichu, protože v zimě se skleník příliš větrat nedá a drobných krasulek tou dobou kvete velké množství.
Pro představu o velikosti Crassula elegans uvádím, že nakvétající rostliny na fotografii jsou zasazeny v květináčku o průměru šest a půl centimetru!