sukulenty.estranky.cz

Mnozí pěstitelé kříženci opovrhují, jiní je naopak vyhledávají kudy chodí, nebo je dokonce sami vytvářejí. Někdy se neuvěřitelně zadaří, a vzniklé rostliny se stanou pevnou součástí sukulentářských sbírek po celém světě. Tak tomu je také u Crassula „Springtime“, která vznikla v roce 1980 přičiněním přírody a šikovnosti amerického šlechtitele kaktusů a rostlin z čeledi Crassulaceae Hanse Britsche. K hybridizaci vybral osvědčenou Crassula perfoliata ssp. falcata, druhou rostlinou byla zřejmě Crassula rupestris.
Z jejich genetického tance vznikl kříženec, který si vzal po trošce dobrého od obou rodičů. Od „falkáty“ robustní vzrůst, tuhé listy a mohutné květenství. Od druhého z rodičů pak zmenšený tvar listů a část bílé barvy do květů, které jsou růžovým kompromisem se sytě červenými u Crassula perfoliata ssp. falcata. Název dostala nová rostlina vcelku příznačný, protože v našich sbírkách je opravdovým poslem jara. Přitom zárodky krátkých květních stvolů se objevují ve středech listových růžic už koncem října. Jsou vánoce, a růžová poupata se sotva derou ze zelenobílého sevření. Naplno rozkvétají až na přelomu ledna a února, a jejich trvanlivé květy rostlinu zdobí až do příchodu opravdového jara.
Rostlinu pěstujeme na plném slunci, ale v létě ji nenecháváme venku na dešti. Protože zdědila po „falkátě“ přece jenom i trošičku bílých šupinek na povrchu tmavě zelených listů, je náchylnější k rezivění, způsobenému patrně nějakým houbovým onemocněním. Voda trvaleji ulpělá mezi listy tento stav často ještě zhoršuje. Ani na plném slunci rostlina nemění zbarvení listů, pouze v nejteplejších měsících roku okraje listů získají nepatrně růžový nádech.
Vodu má ráda, ale v mírnějších dávkách, trvalé přemokření občas způsobuje její hnilobu. Ani po dlouhých obdobích sucha však rostlina nemění vzhled listů. V zimě snáší teploty klesající až k 5°C, ale vzhledem k vyvíjejícímu se květenství vyžaduje maximum světla. Protože příliš neodnožuje, množíme ji pouze z vrcholových řízků, které koření dobře. Z jednotlivých listů ji lze množit poměrně obtížně, protože je takřka nemožné od stonku odlomit samotný list, aniž bychom ho poškodili.
Crassula perfoliata ssp. falcata je zřejmě rostlinou ke křížení vyvolenou, protože má podíl na vzniku dalších velice zdařilých kříženců. Nádherným příkladem je Crassula cv. Moonglow ( s C. deceptor) nebo jeden z  vůbec nejznámnějších kříženců C. cv. Morgan's Beauty, pěstovaný už od roku 1945!
Na závěr ještě pár vět z pera klasika české sukulentářské a kaktusářské literatury Oskara Smrže z Pardubic, který ve své knize z roku 1929 napsal o křížencích toto: „Bastardní formy rostlin, míšenci, slují hibridy. Jméno to píše se obyčejně hybrida, zřídka hibrida, ač toto je snad správnější. Hibrida je latinské slovo a znamená míšence, hybrida je odvozeno z řeckého hybris, které má týž význam jako latinské contumelia nebo iniuria, tj. pohana, potupa, zlehčení a jehož bylo hlavně užíváno k vystižení nerovného sňatku (řecká nymfa Hybris, se kterou Jupiter zplodil Pana).“ Tak nám, pane Smrži, v tom kaktusářském nebi odpusťte, máme se pořád co učit.
Na titulní fotografii (24.1.) můžete vidět první částečně rozkvetlý květní stvol. V textu jsou různé fáze jeho postupného vývoje, fotografované 18.11., 10.1. a 20.1.