sukulenty

Tato mexická rostlina s baňatým kmenem bývala kdysi snem každého milovníka sukulentů. Semena byla dostupná pouze u západních firem za železnou oponou, a hotové rostliny nebyly k mání vůbec. Drahá semena většinou špatně klíčila, takže i z výsevu přišly pěstitele rostliny hodně draho.  Vyšší cenu si udržují i dnes, přesto jich je v nabídkách stále nedostatek. Naše sbírkové rostliny jsou staré asi dvacet let a pocházejí ze semen od německé firmy pana Gerharda Köhrese.
Semenáčky tvoří ztloustlý kmínek poměrně brzy. Zprvu má spíše lahvovitý tvar a jeho povrch je hnědý, zdobený světlými svislými pruhy. Listy semenáčků bývají nejdříve jednoduché, srdčité a zprvu červenohnědé. Teprve později se zbarvují do tmavě zelené. Na starších rostlinách bývá běžně několik druhů listů (pětičetné, trojčetné i jednoduché), které se v největších vedrech svěšují, aby zabránily zbytečnému vypařovaní vody.
Kmen poměrně rychle tloustne a zakulacuje se. Jak se jeho objem zvětšuje, roztahuje se svíslé pruhování a vznikají neuvěřitelné obrazce, složené ze zelených ploch různého tvaru, lemovaných světlejšími a tmavými žílami. Kmen zůstává dlouho soliterní, a první boční větve se zpravidla objevují až po několika letech. Řezem lze samozřejmě tento proces urychlit. My jsme to udělali až letos koncem léta, kdy jsme stěhovali rostliny zvenku do skleníku a nevešly se nám pod skleněný strop.
Bombaxy mají rády hodně vody od jara do podzimu, kdy zálivku zpravidla vysají během dvou dnů. Starší rostliny zimujeme při 12°C už mnoho let nasucho, takže jim opadají všechny listy. Mladé semenáčky mají raději teplejší přezimování a občasnou udržovací zálivku.
Mladé rostliny jsou zpočátku choulostivější, ale starší se po těch dvaceti letech pěstování jeví jako naprosto nezničitelné. V interiéru se jedná o rostliny velice dekorativní, které svým vzhledem zaujmou laiky i zkušené pěstitele.
Staré rostliny přesazujeme každý rok, většinou na podzim nebo zjara. Trochu jim zkrátíme kořeny, ale kmen nepovysazujeme. Přesto se kořeny koncem sezóny objeví nad povrchem, kam se samy doslova vyšroubují. Zatím nám nikdy nekvetly, ale jsou krásné samy o sobě. Pro pěstitele s nedostatkem místa lze doporučit spíše Bombacopsis cubensis, menšího příbuzného z čeledi kapokovitých (Bombaceae).