BRAZILSKÁ KRÁSA v ulicích (MADEIRA 4)
Chorisia speciosa pochází z daleké Brazílie, která je však Portugalsku, a tudíž i Madeiře, blíže než bychom si mysleli. Také v Brazílii je úředním jazykem portugalština, i když taková jejich, brazilská, v mnohém se od té původní lišící. Brazílii objevili Portugalci, a stala se na dlouhou dobu jejich kolonií, jak bývalo v těch dobách zvykem. Jako první Evropan údajně vstoupil na brazilskou půdu portugalský admirál Pedro Alvares Cabral. Stalo se tak v dubnu roku 1500, a teprve o rok později se zde vylodil slavný florentský mořeplavec Amerigo Vespucci.
V době napoleonských válek dokonce uprchl z Portugalska do Brazílie celý královský dvůr v čele s králem Janem VI. Roku 1815 byla zrušena kolonie, a vyhlášeno společné království Portugalska, Brazílie a Algarve! Jak vidno, spojení mezi Brazílií a Portugalskem bylo vždy pevné a blízké. 
Když naopak v roce 1974 padl v Portugalsku Salazarův režim, jeho čelní představitelé byli nějaký čas internováni právě na Madeiře, a odtud putovali do exilu v Brazílii! Není tedy divu, že rostliny ze země samby a skvělé kopané, která v podání Brazilců sambu silně připomíná, se v takové míře vyskytují i v ulicích Funchalu a dalších měst ostrova Madeira.
Chorisia speciosa se občas pěstuje i v sukulentářských sbírkách, a na našich stránkách jsme o ní a jejím pěstování už v minulosti psali (27.8.2008) v rubrice „Pěstitelská praxe“. Rostlina patří do čeledi bombakovitých (Bombacaceae), a jejím původním domovem jsou suché lesy jižní Brazílie. Odtud se postupně rozšířila do mnoha míst světa, mezi nimiž nechybí ani teplejší oblasti Středomoří a ostrov Madeira. Strom dorůstá výšky 10-15 metrů, a jeho kmen bývá pokryt krátkými tuhými trny. Je to rostlina zajímavá sama o sobě, ale jakmile se v jejích korunách objeví květy, stává se královnou parků a promenád všude, kde ji lidé pro okrasu a vlastní potěchu vysadili.
Na Madeiře rostou opravdoví pamětníci koloniálních dob. Netroufám si odhadovat jejich stáří, ale kmeny mají vskutku impozantní, mnohdy díky stáří ve spodních částech již zcela postrádající zmíněné trny, které zdobí pouze mladší větve. Měli jsme na květy chorisií štěstí. Růžová, žlutá a bílá vytváří v jejich případě úžasnou kombinaci, doplněnou ještě podélnými tmavými skvrnami. Květy dosahují průměru až 15cm, a objevují se na nejmladších částech stromů. Na jednom z nich jsme spatřili i plody, které mi silně připomínaly bavlník. V Latinské Americe se prý vlákna z nich používají jako vycpávkový materiál (L.Kunte- V. Zelený - Okrasné rostliny tropů a subtropů).
Stromy nejrůznějšího stáří nerostou ani zdaleka jenom v hlavním městě, kde je skvostných parků samozřejmě nejvíce. Nádherný exemplář Chorisia speciosa jsme měli možnost spatřit v přímořském městečku Ribeira Brava, pojmenovaném podle stejnojmenné řeky, protékající zde hlubokým údolím. V českém překladu je to „Silná řeka“, a svou sílu znovu ukázala letos zjara, kdy se její voda údolím prohnala nebývalou rychlostí a brala sebou vše co jí stálo v cestě! Město Ribeira Brava a jeho úrodné okolí bývá také nazýváno „sýpka Madeiry“, díky tradičnímu pěstování obilí a cukrové třtiny v minulosti.
Vraťme se ale ještě na chvíli do ulic metropole Funchalu. Přímo v jeho centru na Avenida Arriga se nachází městský park, zvaný Jardim Municipal. V roce 2000 získal právě tento park zlatou medaili v celoevropské parkové soutěži. Rozlohou nepříliš velký, ale skladbou rostlin velice pestrý a zajímavý. Nalezli jsme v něm i některé druhy, které jsme sami pěstovali, nebo ještě pěstujeme doma. Všechny rostliny v tomto parku (a také ve spoustě dalších) jsou označeny cedulkami s latinskými i portugalskými názvy, doplněnými většinou ještě místem jejich přírodního výskytu a mapkou. Park je čistý, pečlivě udržovaný, a díky kavárně v jeho horním rohu i neustále živý. Právě tam se nachází Phytolacca dioica s kmenem, na němž by mohlo fotografovi pózovat klidně i celé fotbalové mužstvo. V protilehlé části parku jsme zase nalezli nejkrásnější chorisii, na jakou jsme při svém pobytu na Madeiře narazili. 
Od všech ostatních se liší především takřka kulovitou bází kmene. Až budeme pro čtenáře našich stránek připravovat úplně novou fotogalerii kmenových náčelníků ostrova Madeira, strom z dolní části Jardim Municipal v ní určitě chybět nebude!
A ještě s jednou poněkud čerstvější brazilskou stopou se můžeme ve Funchalu setkat. Někdy v polovině sedmdesátých let minulého století zde podle návrhu slavného brazilského architekta Oscara Niemayera vzniklo kasíno. Stojí v parku blízko oceánu, a zatímco přes den může, ukryto mezi stromy, docela snadno uniknout turistově pozornosti, v noci je díky kýčovitému osvětlení naprosto nepřehlédnutelné. Stavba prý má znázorňovat vulkán, a tím připomínat sopečný původ ostrova Madeira. Řekl bych, že panu (nebo spíše soudruhu) Niemayerovi se v tomto případě vůbec nedařilo, a stavba připomíná asi ze všeho nejvíce bábovku, čerstvě vyklopenou z plechové formy. 
Nutno podotknout, že ve Funchalu se můžeme setkat s mnoha ještě většími architektonickými ohavnostmi, ostře kontrastujícími s nádhernými koloniálními stavbami, stojícími mnohdy hned o kousek vedle. O tom zase někdy příště.
Po úvodním pohledu do koruny stromu Chorisia speciosa následují plody této rostliny a detail nádherného květu. Na čtvrté fotografii je rozkvetlá chorisie v městečku Ribeira Brava, jejíž velikost můžete porovnat s autobusovou zastávkou, stojící v blízkosti stromu. Kmen na pátém snímku patří asi nejkrásnější chorisii, jakou jsme na Madeiře viděli, rostoucí ve spodní části parku Jardim Municipal přímo v centru Funchalu. A na závěr jeden pohled zblízka na hrozivě vyhlížející povrch kmene Chorisia speciosa, potvrzující oprávněnost jejího českého názvu chorisie trnitá!
