Jdi na obsah Jdi na menu
 


ŠTRAMBERK č.p. 78

22. 1. 2017

 Loňské léto se příjemně protáhlo. Počasí v polovině září připomínalo spíše červenec a doslova lákalo k výletům na krásná místa. Jedno takové jsme se chystali navštívit už dlouhá léta, ale vždycky jsme nakonec cestu z nějakého důvodu odložili. O to rychlejší bylo naše rozhodnutí tentokrát. Dvě noci a tři dny jsme strávili na Štramberku a naplnili je putováním okolní přírodou, stejně lákavou a podmanivou jako městečko samotné.

dscn6387.jpg

Pro mne to byl návrat po 43 letech, pro Ivu dokonce premiéra. Od chvíle, kdy jsem coby žák osmé třídy vyšplhal po dřevěném schodišti na vyhlídkovou věž Trúba, jsem si to místo uchovával v paměti jako jedno z nejkrásnějších, jaké jsem kdy navštívil. Můj návrat proto byl provázen mírnými obavami, zda bude vše přesně tak pohádkově krásné jako tehdy. Jestli jsem si náhodou celá ta léta Štramberk ve své mysli pouze neidealizoval a nebudu teď zklamaný a rozpačitý jako u sledování oblíbeného filmu svého dětství či mládí s odstupem desítek let.

dscn6365.jpg

Veškeré obavy ovšem vyprchaly jakmile jsme stanuli na malebném náměstíčku. Je pěkně z kopce, jako ostatně  ve Štramberku skoro všechno. Největším překvapením pro mne bylo ubytování v malé chaloupce č.p. 78, přilepené přímo na hradní zeď a nacházející se jen kousek pod slavnou věží Trúbou, které místní také říkají Kulatina. Z náměstí k ní vedla úzká kamenná ulička, měnící se v prudkém stoupání spíše v chodníček, široký sotva tak pro nás dva a klikatící se mezi domky, nalepenými ke skalnatému svahu jako vlaštovčí hnízda.

dscn6366.jpg

Když jsme k ní vystoupali, městečko jsme měli dole pod sebou jako na dlani, jen nádherné siluety Beskyd na obzoru zčásti zahaloval letní opar, mísící se s průmyslovým smogem z Ostravska. Zdola k nám doléhaly jen zvuky nástrojů řemeslníků, opravujících kostelní věž. Každé ráno jsme pak měli možnost v praxi sledovat jaké to je, když se řekne „práce jako na kostele“. Náměstí bylo po ránu prosycené kořeněnou vůní štramberských uší, vyráběných zde na mnoha místech podle prastarých receptur a patřících ke Štramberku neodmyslitelně už celá staletí. Narodil se zde cestovatel Jiří Hanzelka a vyrůstal tady i slavný malíř Zdeněk Burian, rodák z nedaleké Kopřivnice. Právě okolí Štramberka jej inspirovalo k vytvoření mnoha obrazů a kreseb, týkajících se pravěku. Část jeho neskutečně rozsáhlého a naprosto úchvatného díla už zanedlouho spatříme v prostorách zdejšího muzea, nacházejícího se nyní dole pod námi.

dscn6375.jpg

Když jsme vstoupili do chaloupky, jako bychom se ocitli ve starých časech. Zabydleli jsme se v jejích starobylých prostorách velice rychle, a chaloupka ve svahu Zámeckého vrchu se stala na krátký čas naším nečekaně krásným domovem. Na terase před ní jsme si pochutnávali na dobrotách z místní pekárny, vždy čerstvých a voňavých. Nádherný výhled do kraje byl tou nejlákavější pozvánkou vydat se co nejdříve do zalesněných kopců v okolí a spatřit co možná nejvíce z těch přírodních pokladů, kterých se zde nabízí nepřeberné množství na relativně nepatrném prostoru. Když začalo být venku nesnesitelně, uvnitř chaloupky vždy panoval příjemný chlad. Výklenky i široké okenní parapety ve velké místnosti, která nám sloužila jako ložnice, kuchyně i obývací pokoj dohromady, byly plné starých věcí, podtrhujících atmosféru domku. Světnice samotná byla navíc vybavena dobovým nábytkem, truhlami i obrazy a jejím tropem se táhly trámy, na něž prý se dřevo v okolních lesích kácelo už někdy v polovině 18. století. To vše citlivě a diskrétně doplněno veškerými vymoženostmi 21. století, které člověk na krátkodobý pobyt potřebuje.

dscn6377.jpg

V chaloupce č.p. 78 jsme si připadali opravdu jako v pohádce, a stejně tomu bylo i v malebných uličkách městečka, na které je nádherný pohled úplně ze všech stran i úhlů. Snad nikde jinde jsme se ještě nesetkali s tak neporušenými kulisami starých časů, jako právě tady ve Štramberku. Z těch časů se zde zachovalo vpravdě pohádkové dědictví nevyčíslitelné hodnoty, na něž mohou být místní právem pyšní, a my ostatní se z něj můžeme upřímně radovat.

dscn6376.jpg

Přímo od chalouky č.p. 78 vede úzká pěšinka mezi dalšími chaloupkami, pokračující pak lesem vzhůru až k Trúbě. Čtyřicet metrů vysoká kamenná věž s kruhovým půdorysem zde stojí celá staletí, ale jako rozhledna funguje teprve od roku 1903, kdy byla její horní část zastřešena a opatřena ochozem. Trúba je nepřehlédnutelnou dominantou zdejší krajiny, a především s ní jsem měl celá ta léta Štramberk neodmyslitelně spojen. Nebylo divu, že naše první kroky vedly právě sem. Po dřevěných schodech jsem stoupal možná s ještě větším vzrušením a nedočkavostí, než tehdy na počátku léta roku 1973 jako čtrnáctiletý školák. Teprve nahoře jsem si s úlevou uvědomil, že všechno co jsem celá ta léta nosil v hlavě je opravdu skutečné. Že všechno je jak má být.

dscn6396.jpg

Šestici fotografií domečku č.p.78 ve Štramberku doplňuje ještě jedna, na níž je vyhlídková věž Trúba a ještě před ní i část hradní zdi, ke které je z druhé strany chaloupka přistavěna!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Štramberk

(Jiří Janda, 29. 1. 2017 9:42)

Štramberk a jeho okolí je prostě samá krása, a spousty netřesků v okolních vytěžených lomech, jeskyně, rozhledny, spousta nádherných výhledů. Prý je to nejsevernější výběžek Středomoří! Když se navíc vydaří počasí a ubytování, pak je tam jako v pohádce. Zdravím na Slovensko! J.J.

Vďaka

(Jaroslava Leitnerová, 26. 1. 2017 19:51)

za krásny tip na pár dní dovolenky. A ešte je to aj relatívne blízko od nás
z Horehronia.